Úzké chodby zdobené válečkovým vzorem, hromady nářadí, více jak padesát let staré telefony, mapy a návody na přežití ve válce. V bunkru pod kopcem na kraji Adamova se zastavil čas. „Je to krásné technické muzeum,“ říká s nadsázkou Rudolf Kalaš, bývalý správce krytu. Poslední z úkrytů civilní ochrany dřívějších Adamovských strojíren získal nedávno soukromý majitel.

Labyrint dlouhých chodeb, různých zákoutí a místností neboli stálý úkryt pro ochranu obyvatel je jedinečnou ukázkou dokonalého systému civilní ochrany České republiky. Z šesti krytů bývalých závodů Adast je tento nejlépe vybavený a dosud plně funkční. „Je tady elektroinstalace včetně nouzového osvětlení, kanalizace, automatická vzduchotechnika i vytápění. Kryt má také vlastní studnu a náhradní zdroj elektrické energie – dieselagregát,“ popisuje vymoženosti stavby Kalaš.

Svědek historie

Kapacita úkrytu je tři sta lidí, je větší než známý Výpustek. „Jsou to jedinečné prostory, navíc historicky hodnotné, bylo by mi líto, kdyby to mělo bez zdokumentování zmizet,“ říká Olga Hořavová z Adamova, která měla možnost podívat se do útrob krytu.

V místnostech to vypadá, jakoby poslední směna odešla teprve včera. Jenom prach prozrazuje, že to bylo o něco dříve. Historická telefonní ústředna s přístroji známými z filmů pro pamětníky, řady pracovních a ochranných obleků, sady lopat a krumpáčů, rozložité mapy s šipkami popisujícími útok od hranic se západním Německem, kotouče archivních filmů a fotografie z cvičení skupin civilní ochrany, všudypřítomné návody na použití ochranných pomůcek a přežití atomové války. „Kdysi jsem navrhoval, abychom jednali s Technickým muzeem v Brně o odkoupení těch věcí, ale nepodařilo se to,“ říká Kalaš.

Projekt krytu vznikl v roce 1952, o tři roky později už byla stavba dokončena. Původně měl být ještě rozsáhlejší. „V Adamově je to jediný štolový ražený kryt. Ostatní byly buď částečně zakopané nebo ve stráni,“ popisuje dvoupodlažní vybetonovanou stavbu Kalaš.

Ještě v roce 1996 bylo v Adastu sedm set šedesát příslušníků různých jednotek civilní ochrany. Cvičení, školení i vybavení dotoval stát, pak ale přišla změna. Ministerstvo vnitra stáhlo důležité vojenské vybavení do centrálních skladů a přestalo financovat civilní ochranu. Kryty ztratily na strategickém významu a začaly chátrat.

Nová doba

Že Adamov ještě v šedesátých letech neexistoval na mapách ani silničních ukazatelích a veškeré údaje o krytech byly tajné, už je pro současnou generaci těžko představitelné.

„Z deseti krytů v Adamově už jsou tři nefunkční,“ upozorňuje vedoucí oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení při blanenském hasičském záchranném sboru Zdeněk Zouhar. „Všechny kryty bývalých Adamovských strojíren, včetně tohoto, už jsou prodané,“ doplňuje ho Rudolf Kalaš.

Soukromí vlastníci nemají povinnost zachovat vybavení krytů. „Nový majitel musí podle zákona zachovat pouze funkčnost krytu pro případ, že by nastal válečný stav,“ vysvětluje Zouhar. Může také zažádat o vyřazení z evidence krytů.

Podle starosty Adamova Jiřího Němce nemá o zřízení případného muzea vedení města zájem. Je tedy pravděpodobné, že zastavený čas se opět rozeběhne a že unikátní dokument jedné historické etapy Adamova ztratí svou původní podobu.