Po pedagogických studiích v Brně začal působit jako podučitel, nejdříve ve svých rodných Šaraticích, posléze v Telnici a v Boskovicích. V 60. letech 19. století byl jmenován nadučitelem. V letech 1861–1866 a 1874–1888 učiteloval v Ořechově u Brna. Již předtím se mu v roce 1859 narodil nemanželský syn František Kyselka, který v pozdějších letech pokračoval v otcových šlépějích jako učitel v Ořechově.

Mezi dvěma ořechovskými obdobími se stal František Bakeš učitelem v Blansku. V říjnu 1866 zde byl vybrán jako nadučitel a ředitel školy. Od obce převzal přidělený naturální byt ve školním stavení na Starém Blansku č. p. 139 a obdržel roční služné v částce bezmála pět set zlatých. V Blansku Bakeš pracoval nejen jako učitel, ale i jako místní politik. Od roku 1867 byl společně s MUDr. Jindřichem Wanklem, svým pozdějším tchánem, členem obecního výboru. Na výborových schůzích se Bakeš zasazoval hlavně ve prospěch rozšíření blanenské školy. Za něho ve škole přibyla třetí a čtvrtá třída. Zřejmě v roce 1868 byl vyslán vládou do vzdělávacího kursu pro učitele na vídeňskou techniku. Zároveň měl na tehdejší dobu nejvyšší vzdělání a způsobilost. Byl prvním blanenským učitelem, který vedle trivia, tedy čtení, psaní a počtů, učil bez učebnic, a za pomoci vlastivědných vycházek i reáliím, do nichž byl počítán zeměpis, dějepis, fyzika, přírodopis, kreslení, zpěv a tělocvik.

V Blansku se František Bakeš seznámil s Lucií Wanklovou a oženil se s ní 17. srpna 1870. Dne 16. března se jim narodil v Blansku syn Jaroslav, pozdější vyhlášený chirurg a zakladatel dnešního Masarykova onkologického ústavu v Brně. Manželství však nebylo příliš šťastné. František Bakeš byl vyhlášeným proutníkem a obzvlášť jeho aférky se služkami byly manželce Lucii proti srsti. Lucie Wanklová vážně uvažovala o rozvodu s Františkem, ale nakonec k tomu nikdy nedošlo.

V Blansku František Bakeš kromě učitelování a místní politiky působil jako muzikant. Hrál na varhany v kostele, učil děti noty, chudým chlapcům půjčoval hudební nástroje. Odpoledne cvičíval s kapelou. Spolupracoval i se „štrajchem“ učitele hudby Patery, který hrával k tanci i na besedách významného místního spolku Rastislav. Na konci školního roku byly zase pořádány výlety k Huti za panskou cihelnou. Dne 7. července 1892 si na jeho zásluhy pro Blansko vzpomněli místní radní a obdarovali ho titulem čestného občana.

V létě 1874 František Bakeš z Blanska odešel do Ořechoviček u Brna (dnes součást Ořechova u Brna), kde si zakoupil velký zemědělský statek a ujal se v Ořechově vedení školy. Statkáře či dokonce velkostatkáře Bakeše nevyčerpávaly jen činnosti učitele, hudebníka a folkloristy. Byl považován za typ solitérního „českého národovce“ a „selského probuzence“ na Moravě, svou prací se podílel na prosazování zemědělského pokroku a zasedal jako pilný poslanec Moravského zemského sněmu. Od roku 1875 také vykonával funkci jednatele Hospodářského spolku brněnského. Spolu s poslancem JUDr. Josefem Koudelou podal na základě osobního prozkoumání bonity půdy v okrese brněnském stížnost proti vysokému ocenění půdy v okrese brněnském.

Načež díky tomu byla stanovena nová úřední prohlídka polností v okrese a poté byla snížena pozemková daň na Brněnsku o 120 000 zlatých. Od roku 1897 přijal členství v komisi pro vyměřování osobní daně. Od začátku 20. století začal František Bakeš churavět a postupně se stahuje ze společenského života. Zemřel v Brně 6. listopadu 1917.

JINDŘICH ČELADÍN
autor pracuje v Muzeu Blansko