A doma jich už má pěknou řádku. Nejstarší sklo má přes padesát let. „Kouzlu focení se starými objektivy jsem úplně propadl. Už bych neměnil," usmívá se dvaatřicetiletý muž, který pracuje jako řidič trolejbusu a fotografování je jeho velkým koníčkem.
První digitální fotoaparát si koupil zhruba před pěti lety. O rok později ho kamarád přemlouval, ať zkusí desítky let starý objektiv. Meyer- -Optik Görlitz Primoplan. „Nejdřív jsem se mu vysmál. Co s takovou rachotinou budu dělat? Ale pak mi spadla čelist. Od prvního snímku mi bylo jasné, že už si to sklo nechám. Bylo to pro mě něco nového a naprosto úžasného," dodává Šedý.
Podle něj mají snímky přes stará skla originální atmosféru. „Samozřejmě nejsou technicky dokonalé, ale právě drobné vady dají fotografiím šmrnc a něco navíc, co moderní technika neumí. Objektivy jsou staré desítky let a ne vše funguje v kombinaci s digitálním fotoaparátem tak, jak má. Ale spojení moderní techniky a starého objektivu mi vyhovuje. Snímky v digitální podobě se totiž daleko lépe a rychleji upravují," říká fotograf.
Stará skla nakupuje Šedý na internetu nebo v bazarech. Doma jich má asi patnáct. „Vyzkoušel jsem jich ale snad padesát. Je to poměrně nákladný koníček, ceny se však už trochu srovnaly a se servisem nejsou problémy. Většina starých objektivů jsou totiž bytelné kusy, které něco vydrží," vysvětluje Šedý.
Nejraději fotí přírodu. Věnuje se makrofotografii rostlin a hmyzu. Svá díla prezentoval už na několika výstavách. „V poslední době fotím také lidi a zvířata. Fotografování je můj velký koníček a stále mi má co nabídnout," říká amatérský fotograf.
