Cyklus sošek vystavuje několik českých zámků i Národní muzeum v Praze. „Úlomky dělníci objevili v hloubce asi sedmdesát centimetrů pod povrchem. Byly jich desítky a na jednom místě. Možná tam byla v minulosti nějaká jáma, kam je někdo vysypal už rozbité. Jako odpad. Kdy a proč se tak stalo, nevíme,“ řekl Marek Novák.

Nyní nechají pracovníci muzea nalezené úlomky vyschnout. Pokud to bude možné, pokusí se z nich případně zkompletovat původní sošky. Ty byly o velikosti 52 až 54 centimetrů a pocházejí ze souboru znázorňujícího české panovníky. Historik blanenského muzea Milan Koudelka na nich rozluštil původní německé nápisy a díky tomu odborníci dohledali, že jsou z dílny sochaře Josefa Maxe. „Byl to vynikající modelér historických kostýmů a rekvizit. V letech 1842 až 1843 vytvořil cyklus soch dvanácti českých panovníků. Tento soubor sádrových soch byl komerčně velmi úspěšný,“ informovala na webu města Blanska Marta Sedláková z Národního památkového ústavu v Brně.

Přestože není blanenský soubor zapsaný jako kulturní památka odborníci dohledali, že na seznamu je například na zámku v Hrádku u Nechanic, v Bechyni, Kačině, Klenové nebo v Národním muzeu v Praze. „Přestože v případě Blanska nejde o kulturní památku, je to unikátní nález, kterému by stálo za to se dál věnovat,“ dodala Sedláková.

Podle ní by stálo za to prověřit, zda šlechtický rod Salmů, který sídlil na blanenském zámku, měl tento cyklus vystavený ve svých objektech. Případně zda byly sošky určené jako modely pro litinové výrobky v jejich železárnách.

Sbírku tvořily sošky kněžny Libuše, Přemysla Oráče, sv. Václava, Břetislava, Vratislava II., Přemysla Otakara II., Václava III., Karla IV., Jiřího z Poděbrad, Ferdinanda I. A Rudolfa II. V depozitářích Muzea Blanenska se ale tyto litinové postavy nenachází. „Josef Max je autorem pomníku Přemysla Oráče ve Stadicích, který měl být odlit v blanenských železárnách. To jsme ověřili i v dobové publikaci z roku 1841, kde se uvádí jako místo výroby Blansko,“ uvedl historik Muzea Blanenska Milan Koudelka. „Jak se však sádrové sošky u zámku v Blansku ocitly, komu patřily a proč je rozbil a vyhodil? To můžeme jen hádat,“ dodal Koudelka.