Chystají se tam proinvestovat zhruba půl miliardy a nabídnout 150 nových pracovních míst. Město pak pronájmem a následným prodejem pozemků získá kolem 150 milionů korun. Ty chce použít jako jeden ze zdrojů na projekt nových lázní. „Jsem rád, že o plochu v průmyslové zóně mají zájem firmy, které ve městě vytvoří nové pracovní příležitosti. Počet nových pracovních míst byl jedním z kritérii při výběru mezi záměry zájemců o volnou plochu,“ informoval starosta Jiří Crha.

Blansko nabízelo asi čtyři hektary volné plochy. Přišlo pět nabídek. Zastupitelé ve finále schválili jen tři. Největší část ve Vojánkách zabere společnost Dekinvest. Vybuduje tam poradenské centrum, půjčovnu stavebního a zahradního nářadí a strojů, míchárnu barev a omítek, klempířskou dílnu a prodejní centrum pro dům zahradu. Provoz chce zahájit do sedmadvaceti měsíců od podpisu smlouvy s městem.

Psovodi se svými psími parťáky pomohli s vypátráním zlodějů.
Pes vyčmuchal zloděje: schovával se v remízku u Doubravice nad Svitavou

Dalším z vybraných investorů je blanenské firma Blata. V průmyslové zóně plánuje novou montážní a skladovací halu, kde bude i vývojové centrum. Se strojní výrobou s dominancí CNC strojů včetně robotů. „Kromě motorek a minibiků se zaměříme na výrobu pro letecký a pro obranný průmysl,“ uvedl na webu města Blanska popsal majitel firmy Pavel Blata. Provoz v nových prostorách by chtěl zahájit na konci roku 2025.

Třetím schváleným projektem je záměr blanenských firem Metalkovo a Chemoplast. Počítají s vybudováním provozu s galvanickým zinkováním, eloxováním, kovoobráběním, tryskáním a výrobou plastových produktů. Provoz chtějí spustit ve druhém čtvrtletí roku 2025. „Město s vybranými investory zahájí přípravu smluvní dokumentace. K vlastnímu uzavření smluv podle všeho dojde až v závěru roku. Návrh smluv by mělo projednávat zastupitelstvo v prosinci,“ dodala vedoucí blanenského odboru správy rozvoje města Petra Skotáková.

Průmyslová zóna na severním okraji Blanska začala vznikat v roce 2003. Město si na technické vybavení vzalo úvěr ve výši třiceti milionů korun, další čtyři zaplatilo z vlastní pokladny a zbytek, víc jak dvaadvacet milionů, pokryly dotace. Druhá etapa výstavby pokračovala o pět let později. Má plochu přibližně 13,4 hektarů. Nyní v ní funguje devět firem, které zabraly asi dvě třetiny rozlohy.