„Nejhůř jsme na tom s techniky se speciální autorizací podle vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Maximálně jsme schopní někoho přetáhnout z jiné firmy. Na trhu práce volní nejsou,“ zhodnotil Leder.

Jeho slova potvrdila Jana Vychodilová z personálního oddělení vyškovské firmy Böttcher. „Ve Vyškově jsme na tom snad všichni stejně. Nemáme lidi, a když už někoho seženeme, dlouho nevydrží. Zkoušíme přijmout skoro každého, ale asi polovina odchází ještě ve zkušební době. Respektive je propouštíme,“ přiblížila. Tvrdí, že nováčkům chybí pracovní návyky. „Jsou raději na nemocenské než v práci,“ zmínila žena.

Böttcher aktuálně hledá kolem deseti zaměstnanců. Nejvíc mu chybí operátoři výroby, skladníci a elektrikáři. „Zdá se, že je lze získat jen přetáhnutím odjinud,“ souhlasila s Lederem Vychodilová.

S cizinci problém nemáme, říkají

Firma zatím nezkusila nábory mezi cizinci. Do budoucna se jim nebrání. „A pokud přijde cizinec sám, nemáme s ním problém. Zaměstnáváme už dva Ukrajince a Bulhara, jsou u nás dlouho a pracují dobře,“ zhodnotila Vychodilová.

Podle Ledera leží odpovědnost za současnou situaci částečně na kraji. „Je málo absolventů, do škol chodí slabé ročníky. Kraj, který za střední školy zodpovídá a který má demografické údaje asi patnáct let dopředu, nekoná. Neomezuje obory, které produkují nezaměstnané, a naopak nerozšiřuje ty, jejichž absolventi nachází místa snadno,“ kritizoval.

3procentní nezaměstnanost eviduje aktuálně úřad práce na Vyškovsku. Ještě před pěti lety to bylo 8,3 procenta. Na Blanensku je nyní nezaměstnaných 3,7 procenta lidí. V roce 2012 to bylo 8,8 procent.

S tím nesouhlasí krajská mluvčí Monika Brindzáková. Připomněla podporu řemeslných oborů formou stipendií a technických oborů jejich prezentací navenek. „Založili jsme i centra určená pro strojírenství, stavebnictví, zemědělství a vinohradnictví,“ vyjmenovala.

Jak vzkázala, nabídka oborů je velká, ale není dost dětí. „A většina absolventů maturitních technických oborů odchází na vysoké školy,“ dodala mluvčí.

Nízká nezaměstnanost dlouhodobě ovlivňuje i počty řidičů autobusů. „Starší generace dosluhují. Jsou v důchodovém věku, a tak hrozí jejich odchod ze dne na den. Situace na trhu práce není problematická, ekonomika funguje a to ztěžuje hledání nových,“ vysvětlil náměstek pro osobní dopravu ČAD Blansko Richard Maňoušek. Dopravce nyní potřebuje kolem dvaceti nováčků. „Profese řidiče musí bavit, je totiž dost náročná,“ dodal Maňoušek.

Benefity? Lidi spíš zajímá chování firem

Vyškov – Nedávno měl ředitel vyškovské okresní hospodářské komory Jiří Pinkas schůzku na úřadu práce ve Vyškově. Zarazila ho tam nástěnka s nabídkami práce. Inzeráty visí skoro až na zem. „Před pěti lety byla poloviční. Nízká nezaměstnanost už působí velké problémy. Firmy nemůžou najít kvalifikované zaměstnance,“ přibližuje Pinkas.

Problém podle něj mají především strojírenské obory. „Chybí operátoři CNC, svářeči i skladníci. Mnohem víc než dřív i dělnické profese,“ informuje Pinkas.

Zájemci o práci podle něj dnes nehledají benefity. „Jsou jim příjemné, ale nejsou rozhodovací impuls. Tím je firemní kultura a to, jak si zaměstnanců společnost váží,“ podotýká.

Odborníci z Ukrajiny

Komora se snaží firmám pomoci nábory na Ukrajině. „Nechceme, aby sem přicházeli nekvalifikovaní lidé. Jde nám o odborníky, třeba programátory a soustružníky,“ upozorňuje Pinkas.

Zanedlouho se organizace v Jihomoravském kraji zaměří na mladé do pětadvaceti let, kterým pomůže vstoupit na trh práce. „Nechceme, aby byli na úřadu práce ti, kdo si zvolili obor se špatným uplatněním nebo je zkrátka nebaví. Nabídneme jim rekvalifikace,“ ujišťuje ředitel komory.

Druhá část projektu se zaměří na poslední ročníky středních škol. Děti se seznámí s tím, co je v práci čeká, a naučí se vystupovat na pohovorech. „Stále platí, že pokud chce mít žák na základní škole v budoucnu dobrou práci, měl by si vybrat strojírenský obor,“ vzkazuje Pinkas.