Známky, obálky i celé archy ohromily tento týden odborníky na Národní výstavě v Jihlavě. Petřík se stal absolutním vítězem a otevřely se mu tak dveře na výstavy po celém světě.

Filatelistické dílo zdobí hned dva unikáty. „Exponát obsahuje obálku s nevydanou známkou. Přitom katalogy popisují, že není známý jediný případ na světě, kdy byla tato známka na dopise použita. Já jsem však takovou obálku sehnal,“ přibližuje třiapadesátiletý Petřík s tím, že vzácnost pochází od renomovaného znalce, takže o podvrh nejde.

Údiv vzbuzuje další unikát. Je jím arch s devatenácti známkami, které pochází z období mezi lety 1880 – 1891. „Tehdy neměli Afghánci tiskárnu, protože ji zničili Angličané v druhé Britsko-Afghánské válce roku 1879. Vyrobili tedy ruční razidla na způsob razítek a ta namáčeli do barvy a známky razili,“ pokračuje strojař z povolání. List s natištěnými známkami podle něj patřil do sbírky filatelistické legendy Angličana Theodora Lighta. Známky sneslo Petříkovi z nebe štěstí.

„Po skončení jedné z aukcí v Kanadě jsem se pořadatelů zeptal, jestli nemají u sebe ještě jiné materiály. Poslali mi tedy mailem skeny. Málem jsem spadl ze židle, když jsem tam objevil Lightův unikát. Znal jsem jej z literatury, ale nedostaly se k němu ani ta největší filatelistická esa přes Afghánistán,“ usměje se Petřík. Materiály vypadaly nevábně a pořadatelé aukce netušili, jaký poklad mají v rukách. Petřík jej tak získal za zlomek skutečné tržní ceny.

Sjednotit afghánské papírové věcičky trvalo Petříkovi pět let. „Zajímal mě Afghánistán, protože je to nejzáhadnější známková země. Je sběrateli snad nejméně probádaná,“ vysvětluje Petřík. Ten propadl známkám už v první třídě. Blíže se začal filatelii věnovat když mu táhlo na čtyřicet let.

„Chtěl jsem tehdy mít alespoň jednu známku od každé země, která je vydávala. To se podařilo, přestože se jejich počet k dnešnímu datu blíží dle kritérií Filatelistického atlasu známkových zemí k číslu devět set a nebylo lehké najít známky zaniklých zemí. Třeba Švýcarsko dřív bývalo rozdělené na několik kantonů, z nichž Curych, Ženeva a Basilej vydávaly svoje vlastní poštovní známky. Byl jsem ale v kontaktu z filatelisty z celého světa a věděl, kam zajít,“ popisuje Petřík.

Jeho nejrozsáhlejší exponát Afghánistán slaví úspěchy. Dílo zabodovalo už loni na výstavě v Hluboši či slovenské Trnavě. Po Národní soutěži v Jihlavě bude moct vášnivý sběratel vyrazit i do světa. Afghánské dobrodružství zdaleka nekončí. „Budu bádat dál, to člověku nedá. Chci exponát vylepšovat, aby byl co nejvíc špičkový,“ pousměje se muž.