Koncerty, divadla, autorská čtení, besedy, výstavy, filmové projekce. Letní kino, hrad, Panský dvůr, muzeum, synagoga, Zámecký skleník a další. Tohle se nedá zvládnout za jeden den. Proto se na palouku pod boskovickým zámkem pravidelně na začátku prázdnin rozrůstá rozsáhlé stanové městečko. Utábořit se a pak vzhůru na festival, klidně i s dětmi.

„Je to úžasná akce. Za mě jeden z nejlepších festivalů v republice vůbec. Do Boskovic jezdím už léta. Teď už s partnerkou a dvěma dcerkami. Rozdělíme se a každý si vybere to svoje. Ale spojuje nás divadlo. To bylo letos na boskovickém hradě opět fantastické, moc jsme si ho s dětmi užili. Dřív jsme na festival chodili hlavně kvůli hudbě, ta už je podle mě trošku na pozadí a výběr není tak velký jako kdysi. Ale to vůbec nevadí. Jsme tu všechny dny, od začátku až do konce,“ říká v sobotu vpodvečer v doprovodu dcerky před Zámeckým skleníkem Daniel Dvořák z Prahy.

Opodál je tradiční šachové zátiší, kde se hraje několik partií současně. Jen tak pro radost. Děti i dospělí. Návštěvníci festivalu posedávají v parku ve stínu stromů nebo polehávají na dekách. Klábosí nad sklenkami vína, dokonalá letní siesta. V letním kině se zatím připravuje vystoupení formace Manon Meurt.

Fotogalerie: Koncerty, divadlo, filmy. Festival Boskovice přilákal davy lidí.

V Zámeckém skleníku zrovna válí jazzová kapela Limbo, která patří k tuzemské špičce tohoto žánru. Tleská ji do posledního místa zaplněný sál. „Neobvykle obsazené kvarteto vytváří na jazzovém základě univerzální hudební koláž. Improvizace, kompozice, komunikace a četné etnické názvuky se výrazně protínají po celou existenci kapely bez jakýchkoliv mantinelů, který by muzikanty omezovaly ve vyjádření,“ dočtou se posluchači v programu.

O kus dál uprostřed historického objektu Panský dvůr finišuje další ze série podvečerních koncertů. Ten už je daleko hutnější. Francouzská parta hudebníků Jour J Mental řeže do elektrických kytar a bubnů hlava nehlava. Některé z menších dětí mají pro jistotu na uších sluchátka, rodiče se ale baví náramně. „To je nářez, paráda. Hrají skvěle,“ hlásí vousatý muž s potetovanými pažemi a kloboukem na hlavě.

Hradní ulicí v centru dvanáctitisícových Boskovic proudí v sobotu kolem šesté večer na různé scény stále velké množství lidí. Část z nich prochází také malebnou židovskou čtvrtí. „Letos mohou návštěvníci festivalu do židovské čtvrti přijít nejen na zajímavý program, ale také si jen tak v klidu posedět, protože se nám z části Plačkovy ulice podařilo ve spolupráci s městem udělat pěší zónu,“ říká za festivalový tým Jana Černá.

Touto části města brouzdají v sobotu k večeru také manželé Chlebečkovi z Březové nad Svitavou. Na boskovický festival jezdí pravidelně každý rok. „Je to pro nás srdeční záležitost a kus společného života. Pořád má své kouzlo. Já tu byl hned na prvním ročníku. To bylo něco, publikum bylo v devadesátkách divočejší než dnes, postupně se ale festival vyprofiloval, teď sem podle mě jezdí inteligentní publikum a lidé, kteří chtějí poznávat něco nového. Nabídka je opravdu pestrá a vybere si každý. Tehdy na začátku devadesátých let to byl první multikulturní festival v republice vůbec. Něco unikátního a ojedinělého. Klobouk dolů, že se tradici a hlavně vysokou úroveň festivalu podařilo zachovat tak dlouho. Jsme za to vděční,“ vysvětluje Josef Chlebeček.

Jeho žena Julie dodává, že před koncerty známějších kapel v letním kině dávají přednost jazzu v Zámeckém skleníku a výstavám. Tím, že to mají z domova kousek, tak každý den na festival dojíždějí. „Z čeho máme obrovskou radost, že se tu líbí i našim dětem, které s námi do Boskovic jezdily ještě jako špunti. Festival si tak postupně vychoval další generaci návštěvníků,“ usmívá se žena.

Podle dramaturga boskovického festivalu Antonína Kocábka se organizátoři snaží do programu každý rok zakomponovat aktuální společenská témata a události. Jednou z nich je sto let od úmrtí pražského, německy píšícího židovského spisovatele Franze Kafky. Ten je považovaný za jednoho z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století.

Jeho tři romány Amerika, Proces a Zámek jsou známé po celém světě. „Podařilo se nám doladit vystoupení formace Kafka band, který tu měl vystupovat už před lety, ale koncert stopla epidemie koronaviru. V Čechách v podstatě nehrají. Do audiovizuální podoby už kapela zpracovala dvě knihy Franze Kafky, nyní koncertují s programem Proces,“ říká Kocábek.

K tvorbě Franze Kafky si návštěvníci festivalu prohlédnou i speciální komiks a uvidí snímek Alois Nebel, na kterých se podíleli právě členové zmíněné formace Jaroslav Rudiš a Jaromír Švejdík. Blok přednášek se letos věnuje také politickým tématům z období totality. „Hudební program je v Boskovicích oproti jiným festivalům skromnější. Na druhou stranu jsou tu divadla, autorská čtení, filmový program, výstavy a další doprovodné akce. Nabídka je velmi rozsáhlá. Nechceme jít cestou festivalů, které nabízejí to, co lidé znají, mají rádi a funguje. Když použiji nepopulární a často hanlivě znějící slovo vzdělávat, tak raději dáme prostor méně známým interpretům a projektům, začínajícím kapelám, umělcům, aby návštěvníci našli něco nového neokoukaného, nemasového. Chceme, abychom měli co největší multižánrový záběr a přesah,“ uzavírá Kocábek.

Koncerty, divadlo, filmy. Festival Boskovice přilákal davy lidí | Video: Deník/Jan Charvát

Festival pro židovskou čtvrť Boskovice 2024 finišuje v neděli.

Záchrana židovské čtvrti

První festival na záchranu židovské čtvrti v Boskovicích se konal v roce 1993. Akce měla upozornit na existenci architektonického unikátu. Impuls tehdy vzešel od skupiny mladých lidí ze sdružení Prostor, kteří se obrátili s žádostí o spolupráci na sdružení Unijazz. Boskovice postupně opravily v židovské čtvrti rozvodné sítě, chodníky, osvětlení a fasády domů. Do prací radnice vložila desítky milionů korun, a připojili se k ní i majitelé kulturních památek v místě. Plus miliony z dotací.

Festival tak pomohl změnit čtvrť k nepoznání. „Nyní už naštěstí likvidace památky nehrozí. Mnoho projektů, které pomohly obnovit židovskou čtvrť, se rozjelo podle mého i díky festivalu a aktivitám s ním spojeným," řekl před časem nyní čestný předseda Unijazzu Čestmír Huňát.

Na podzim roku 1990 bylo historické centrum Boskovic s náměstím, zámkem, rezidencí, bývalým klášterem, skleníkem, hradem a torzem židovského ghetta se synagogou prohlášeno za Městskou památkovou zónu. Rozkládá se zhruba na ploše čtyřiceti hektarů a žije v ní téměř sedm set lidí. Do programu na obnovu památek se město přihlásilo v roce 1995. Odhad nákladů na opravy památek bez dotací z tohoto programu je do současnosti kolem 100 milionů korun.

Řemeslníci v minulosti opravili například synagogu, farní kostel svatého Jakuba nebo domy na Bílkově a Plačkově ulici v židovské čtvrti. „Třeba na synagogu a židovskou školu dostala Federace židovských obcí zhruba dvacet milionů korun z Integrovaného operačního programu. To je však jen část peněz, které jsou do oprav kulturních památek skutečně potřeba. Město Boskovice akci podpořilo dohodou o partnerství," sdělila někdejší boskovická místostarosta Jaromíra Vítková. Díky dlouholeté péči o unikátní centrum získali Boskovičtí titul Historické město roku 2021.