Neznalý se nesmí nechat zmást. Po startu to bývá pořádný fičák. Aby ne, když na špičkové úrovni je značná část startovního pole z řad atletů nebo výkonnostních sportovců.

„Z evropského titulu mám obrovskou radost a zároveň jsem dojatá. Je to pro mě velká satisfakce. S Kilianou jsme od začátku neměly ideální startovní pozici, měla velké zdravotní komplikace. O to víc si každé minuty společného běhu s ní cením,“ vysvětluje Kakáčová v rozhovoru pro Deníku.

Poprvé se u přechodu pro chodce objevily před třemi lety. Půl roku jely na rušné silnici I/43 na zkoušku. Pak opakovaně dostaly prodloužení provozu o rok.
VIDEO: Semafory na I/43? V Lipůvce budou svítit dál

Na šampionátu v německé obci Leipa zazářila ve veteránské kategorii nad padesát let ve sprintech. Dvojice z Blanska vyhrála s bezpečným náskokem obě závodní kola. Trať pořadatelé nakonec zkrátili pod pět kilometrů. Vedla převážně lesem a po loukách.

Fenka evropského saňového psa přitom krátce po narození bojovala úplně v jiném závodě. Kiliana měla totiž postižené ramenní klouby a musela opakovaně na operaci.

„Operace naštěstí dopadly dobře a mohly jsme začít trénovat. Vše ale později zbrzdila infekce od klíštěte. V létě se kvůli vysokým teplotám sprinty nedají trénovat na maximum. Hrozí riziko přehřátí, takže jsme se do toho pořádně obuly až začátkem podzimu. Ukázalo se, že mám perfektního závoďáckého parťáka, kterého jsem si léta přála,“ říká canicrossařka z Blanska.

Důležitá je souhra

Disciplíně se věnuje asi osm let. Původně začínala s maďarskou ohařkou Ginger, kterou později vystřídal německý ohař pojmenovaný podle legendárního amerického atleta Carl Lewis. „S ním teď běhám dlouhé štreky, čtyřicet kilometrů plus. Fenku Kilianu chci postupně také ze sprintu vytrénovat na delší tratě. Jméno má po známém španělském skialpinistovi, ultramaratonci a horolezci,“ usmívá se žena.

Při závodě je podle ní velmi důležitá souhra běžce i psa. Ten musí navíc přesně reagovat na pokyny a snažit se nevnímat další psí soupeře na trati, které míjí.

„Canicross se dá dělat i rekreačně, bez závodění. Je to perfektní spojení člověka, psa a pohybu. Znám spoustu lidí, co nejdřív chodili do lesa s pejsky na procházky a pak začali běhat. Jen se toho nebát. Není třeba běhat na čas a závodit, každý pohyb se počítá. V Blansku se základna canicrossařů postupně rozšiřuje,“ dodává Jana Kakáčová. Příští rok by se ráda dostala na mistrovství světa do Francie.

Blansko ovládl třídenní festival filmů, setkání a dobrodružství Rajbas. Do Blanska přijela i známá česká meteoroložka a moderátorka Alena Zárybnická.
Rajbas baví už téměř čtvrtstoletí. Do Blanska jezdí dobrodruzi z celé republiky

Od dětství se věnuje atletice. Jak sama s úsměvem říká, to co nestihla za dlouhou sportovní kariéru v mládí, si splňuje až v posledních letech. Na mistrovství republiky posbírala ve veteránské kategorii několik medailí.

Například na čtyřstovce, osmistovce a výšce. Úspěšně se věnuje také ultramaratonu, kde před třemi lety získala titul mistryně republiky a extrémním běhům v terénu i na silnici. Vynikající je také v triatlonu. Řadu medailových ocenění pak posbírala na dogmaratonech a takzvaných Horských výzvách se psy.

Zdroj: Deník/Jan Charvát