Třicet milionů korun. Takovou sumu měli Ráječští získat od firmy Papeno, která u nich před pár lety začala stavět fotovoltaickou elektrárnu. Odvážné plány jsou minulostí, pozemek zarůstá vysokou trávou a plevelem. Kdy jej někdo zúrodní? Nikdo neví. Daří se však na něm drobné lesní zvěři. Všimli si toho myslivci. Chtějí proto s firmou jednat o dalším využití plochy. Rýsuje se také budoucnost další nevzhledné části obce. Bývalého zemědělského areálu, jehož část je dlouhodobě nevyužitá.

Někteří lidé kroutí hlavou nad tím, že se o pozemek, ze kterého loni zmizely také poslední zbytky plánované elektrárny, nikdo nestará. „Mám kamaráda ve Lhotě Rapotině, který vlastní podobnou lokalitu na Boskovicku. Jakmile jednou zapomene poséct trávu, hned ho někdo upozorňuje, aby dal věci do pořádku. A na druhou stranu se může dít něco podobného jako teď u nás, kdy je to nejspíš každému docela jedno," porovnal své zkušenosti Jan Podloučka z Ráječka.

I neposečená a na první pohled zanedbaná louka má však své výhody. „Obecně platí, že každá neobdělaná lokalita nahrává populaci drobné lesní zvěře. To však nic nemění na skutečnosti, že se jedná o soukromý nehonební pozemek, jehož obhospodařování by bylo za stávajících okolností velice složité," podělil se o svůj názor myslivecký hospodář Mysliveckého sdružení RájecRáječko Ivo Vladík.

Voda a zásypy

Aby se zvěři na daném místě dařilo, museli by do něj myslivci zavést nějaký zdroj pitné vody nebo takzvané zásypy jako potravu. „Se zástupci Papena už jsme o tom koncem minulého roku jednali a vypadalo to, že by se podobné možnosti nebránili. Vyšli nám vstříc. Všechno je tedy svým způsobem na dobré cestě. Možná už koncem února bychom mohli začít jednat. Podle posledních zkoušek, které jsme provedli na podzim, jsme si jistí, že zvěř se na tomto místě už teď určitě vyskytuje," popsal Vladík.

Se záměrem myslivců už je obeznámený také starosta Ráječka Vít Rajtšlégr. „Někteří lidé mně dokonce říkali, že když tam dříve zemědělci pěstovali obilí, kombajny při sklizni mnoho zvířat zabily. Jak to však s lokalitou bude v budoucnu, to nejsem schopný říct. Obec nezmůže skoro nic, jelikož už nemá žádná vlastnická práva. Ale může se stát, že pozemky jejich současný majitel nakonec prodá zpět bývalým vlastníkům a ti je třeba začnou obdělávat," nabídl jednu z možností starosta.

Pozůstatky po podnikatelském záměru elektrárny, který se s největší pravděpodobností už nikdy neuskuteční, však nejsou jediným místem, na které Ráječští nejsou ve svém nejbližším okolí pyšní. „Uvědomujeme si, že na pohled není hezká ani značná část bývalého zemědělského areálu. Tu totiž nikdo nevyužívá, takže se pomalu rozpadá a chátrá," přiblížil Rajtšlégr podobu místa o celkové rozloze dosahující ke dvaatřiceti metrům čtverečním.

Většinovou část lokality, která figuruje na seznamu jihomoravských takzvaných brownfieldů, tedy nevyužívaných areálu a objektů, vlastní společnost Zera. „Jednu budovu tam obýváme my, druhou využívají podnikatelé a třetí je prázdná. Jedná se o bývalý vepřín. Chov prasat teď rozhodně není v kurzu, takže návrat k jejímu původnímu účelu neplánujeme," sdělil ředitel rájecké Zery Karel Provazník.

V Ráječku si momentálně vystačí s chovem mladého dobytka. „Uvažujeme však také o tom, že bychom tu prázdnou budovu zkusili nějakému zájemci pronajmout. Reálné nabídce bychom se nebránili. Ale slyšel jsem, že tam v minulosti byly nějaké problémy s hygienou, což by mohl být pochopitelně problém," zavzpomínal ředitel rájecké Zery.

Vedení Ráječka má však o nevyužité části areálu vlastní představy. „Mimo jiné na základě našeho aktuálního územního plánu je jasné, že jediným skutečným řešením by byla demolice. Ale jelikož nejsme ani v tomto případě vlastníky, na nás nejspíš záležet nebude. V každém případě se bavíme o akci, která se uskuteční v horizontu minimálně deseti let," naznačil ráječský starosta.

Má rovněž určitou vizi, jak místo později případně využít. „Pod areálem pomalu začínáme stavět rodinné domy, směrem dolů. Po demolici by se místo dalo určitě zasíťovat, aby mohlo sloužit stejnému účelu. Připadá mi to docela logické. A nikde není napsané, že bychom stavitelem museli být my, klidně může s podobným návrhem přijít nějaký podnikatel odjinud," dodal Rajtšlégr.