Lidé tak upozorňují na to, že ochranné pásmo elektrárny zasahuje patnáct metrů do jejich zahrad. Podle odborníků z radnice, kteří dali stavbě zelenou, je vše v pořádku. Tvrdí, že fotovoltaická elektrárna není energetickým zařízením, u kterého musí stavaři podle zákona délku ochranného pásma dodržet.

Znehodnocení pozemku. Toho se před stavbou elektrárny obával David Vykydal, který si na okraji města postavil dům. Jeho obavy se letos staly skutečností. „Fotovoltaickou elektrárnu mám namáčknutou na domě. Můj pozemek tak ztrácí na ceně. Dále nebylo dodrženo ochranné pásmo dvaceti metrů. Panely totiž stojí jen čtyři metry od plotu mého pozemku. To, co se stalo, bych přirovnal ke konfiskaci majetku,“ sdělil Vykydal. Jemu ani dalším lidem nepomohlo ani to, že sepsali proti této stavbě petici. „Vedení města shrnulo naše připomínky a pak to vyšumělo. Ústupky z jejich strany nebyly, měli jasný cíl,“ dodal Vykydal.

Místo přírody vidí z okna elektrárnu i Jaroslava Trmačová. „Lidé sem chodívali kvůli krásné přírodě. Teď koukáme na elektrárnu. To, že se má stavět, jsme si bohužel nepřečetli na úřední desce. Pak už se s námi nikdo nebavil,“ mrzí ji. Velkoopatovičtí se o stavbě elektrárny dozvěděli až při územním řízení. Přes čtyři sta lidí tehdy sepsalo proti stavbě petici. Obrátili se také na ombudsmana, odbor životního prostředí či krajský úřad. Nic nepomohlo.

I Trmačová upozorňuje, že panely navíc stojí pár metrů od jejího pozemku. „Ochranné pásmo elektrárny mi tak vede přes zahradu, aniž bych k tomu dala souhlas. Chtěli jsme se s lidmi obrátit na ty, kteří elektrárnu provozují. Nikde se nám ale nedaří sehnat na ně kontakt. Jde údajně o německé firmy,“ uvedla Trmačová s tím, že nyní nespokojení Velkoopatovičtí přemýšlí, co dělat dál. Uvažují také o podání trestního oznámení. Podle Vykydala však elektrárnu už nikdo nezboří. „Lidé by docílili maximálně pokuty nebo posunutí panelů dál od pozemků,“ domnívá se.

Podle Vlastislava Kouřila z odboru majetku správy města není důvod ke stížnostem. „Fotovoltaická elektrárna nic nevyzařuje. Nevidím žádný důvod, proč by při její stavbě mělo být dodrženo dvacetimetrové ochranné pásmo. Tato povinnost se týká energetických zařízení. Tím fotovoltaická elektrárna není, přestože její odpůrci jsou jiného názoru,“ míní Kouřil s tím, že o podmínce dodržení ochranného pásma se píše v energetickém zákoně. Sluneční elektrárna v něm však zmíněná není.

Elektrárna v Zádvoří je už v těchto dnech zapojená. Pohltila přes jeden hektar soukromých pozemků. Právě ty se dotýkají nespokojených Velkoopatovických. Další panely stojí na dvou hektarech půdy, která patří městu. To, že nyní elektrárnu provozují Němci, potvrdil Čestmír Sekanina z pražské firmy Sini, která o elektrárnu na soukromých pozemcích usilovala v jejích počátcích. „Jde o dvě německé firmy,“ upřesnil.

To samé tvrdí i Kouřil z odboru správy majetku. Názvy těchto společností si však nepamatuje. Kdo v současnosti užívá půdu pronajatou od města, netuší ani vedení radnice. „Dvouhektarový pozemek jsme pronajali Sini. Ti nám zaplatili na účet slíbených sedm milionů korun, za které jsme nechali umístit sluneční elektrárnu na střechu školy. Dál jsme nic nezjišťovali,“ sdělil starosta Velkých Opatovic Jiří Bělehrádek.

Ten popírá, že by lidem protestujícím proti stavbě nedali slovo. „Na jejich petici jsme odepsali, že bude územní řízení, ať právě tam uplatní připomínky,“ vysvětlil. Dále dodal, že stěžovatelé neuspěli ani na krajském úřadě. „Lidé si stěžovali na změny v územním plánu související s elektrárnou. Podle kraje však nejsou provedeny chybně,“ podotkl.