Jako pěst na oko působí památkově chráněný dvůr i jízdárna v ulici Hradní. Jsou totiž ve špatném stavu. Budovy získali zpět do svého majetku šlechticové z rodu Mensdorff–Pouilly. „Zhruba před osmi lety je prodali firmě Dusab, stejně tak bývalý pivovar, který není památkou,“ uvedla mluvčí šlechticů Iva Jonášková.

Ve sladovně postavené v sedmnáctém století se nyní propadá střecha, její omítka je oloupaná, v ní zejí díry po rozbitých oknech a kolem se povalují odpadky. Že chátrající budovu vlastnil Dusab, to potvrdil jeden z jednatelů společnosti Stanislav Pospíšil. „Pivovar jsme prodali letos na jaře firmě Adonis,“ sdělil. Jak tato společnost se sladovnou naloží, není jisté. Redakci se její představitele nepodařilo sehnat.

Důstojnou podobu nedokázali vrátit vlastníci ani cenným budovám v ulici Hradní. Jaké měli s památkou plány? Žádají v současné době o dotace? Nedaří se jim snad sehnat peníze? A opravili vůbec na památkách někdy něco? „K tomu se nebudu vyjadřovat,“ je neoblomný Pospíšil.

Firma Dusab se občas do oprav pustí. Tvrdí to vedoucí odboru územního rozvoje boskovické radnice Vlastimil Kolář. „Vlastníka upozorňujeme na stav nemovitostí. Pokud by mohly budovy ohrozit bezpečí lidí, projednáme to a majitel se do nezbytných oprav pustí. Spraveny jsou třeba mříže u anglických dvorků a letos nechali majitelé opravit i střechu, aby do památky neteklo a nechátrala,“ popsal Kolář s tím, že dvůr ani jízdárna nejsou sice v havarijním stavu, přesto musí pracovníci úřadu na Dusab každoročně tlačit, aby v opravách pokračoval. Obě stavby jsou však rozsáhlé a spolkly by obrovské množství peněz. „Nabízeli jsme majitelům, že jim poradíme s dotacemi, oni ale odmítli. Chtěli čerpat peníze z jiného dotačního programu,“ řekl Kolář. To se Dusabu zřejmě nepodařilo.

Dvůr a jízdárna zůstávají jedinými nespravenými budovami v ulici Hradní, což mrzí místostarostku Boskovic Jaromíru Vítkovou. „V ulici Hradní je nová silnice, chodníky, zeleň. Nechali jsme tam opravit také rezidenci, skleník a kašnu. Dokonce jsme zbourali starou uhelnu u budovy Základní školy. Rodina Mensdorff–Pouilly zase opravila bývalý klášter a pokračují v rekonstrukci zámku. Dvůr a jízdárna, které k zámku patřily, ale zůstávají ve špatném stavu. Snad se nad tím majitel zamyslí,“ popsala Vítková. Podle ní je osud budov v rukou vlastníků. Městský úřad jim může nařídit změnu k lepšímu pouze tehdy, pokud budou chátrající stavby ohrožovat okolí.

Podle památkáře Martina Číhalíka má vlastník ze zákona povinnost památku udržovat tak, aby nespadla. „Za poškození památky pak může majitel zaplatit pokutu až dva miliony korun, výše částky však záleží na míře poškození,“ přiblížil Číhalík. Ten se u majitelů památek na Blanensku setkává spíš se sdílností. „Mohu uvést letovický zámek nebo dům se starorůžovou fasádou v boskovické ulici Plačkově. Kolegové z jiných regionů ale mají i špatné zkušenosti,“ nastínil památkář. Jak jsou na tom nyní budovy v ulici Hradní, to si přijede ověřit na místo do dvou týdnů.

Boskovický dvůr byl podle Číhalíka postaven před rokem 1728. „Tato barokní budova byla ve dvacátých letech adaptována pro kulturní vyžití. Stejně tak jako jízdárna je součástí komplexu zámku,“ řekl Číhalík a dodal, že jízdárnu postavili stavaři ve slohu romantický historismus v roce 1870. „V roce šedesát devět byla tato památka přestavěná,“ podotkl Číhalík. V budovách nyní fungují restaurace a nejrůznější podnikatelé.