Zatímco dnes se mzda starostů počítá z pevné složky a příplatků za obyvatele, nově se mají platy představitelů obcí řídit podle koeficientů. Nyní mezi odměnami vznikají velké rozdíly, které u nejmenších a největších obcí můžou představovat až desetitisíce korun měsíčně. A to i přesto, že starostové odvádí v podstatě stejnou práci. „Když já dostanu třicet tisíc a starosta Slavkova padesát, tak je to podle mě nepoměr,“ porovnal Přibyl.

Podle starosty Habrovan na Vyškovsku Radoslava Dvořáčka je množství práce individuální. „Věřím, že třeba v některé obci s tisíci obyvateli nemají tolik práce, jako u nás s osmi sty, kde se staráme o čističku odpadních vod nebo třeba obecní byty,“ vysvětlil Dvořáček, který nyní dostává zhruba jedenačtyřicet tisíc korun hrubého. Nově by se mu měl plat zvýšit o šest tisíc.

Polepšit by si měli všichni. I starosta Borotína na Blanensku Zdeněk Toul, který poskočí ze sedmatřiceti tisíc na dvaačtyřicet. Jak ale upozornil, novela má podle něj přes své klady i svá úskalí. „Pokud bude mít někdo 301 obyvatel, bude vysmátý, když bude mít 599, zapláče,“ upozornil na hranice platových tříd Toul. Podle něj si ale starostové navýšení odměn zaslouží. „Pořád se na nás něco hrne – změny, nové věci, úředničina,“ odůvodnil.

Přibylovi se ale zdá návrh dvousečný. Navýšení odměn totiž obce zaplatí ze svých rozpočtů. „Je to zas další zásah do příjmů obce. Zároveň by měl stát dohlédnout hlavně na lidi, kteří nemají v obcích přiznané trvalé bydliště, přitom tam reálně bydlí,“ upozornil starosta Holubic. V jeho obci mají přes sto takových případů. „S tím se musí něco dělat. Zbytečně přicházíme o peníze v rozpočtovém určení daně,“ vysvětlil.

Kvůli nízkým rozpočtům si mnohé malé obce starostu na plný úvazek ani dovolit nemůžou. Funkci vykonávají většinou jako neuvolnění, a plat mají oproti kolegům na plný úvazek podstatně nižší. „Na severu Blanenska neznám obec do pěti set obyvatel, která má uvolněného starostu,“ přemítal jeden z neuvolněných – starosta Vísek na Blanensku Stanislav Kamba. Ten pobírá šest tisíc tři sta korun měsíčně. I on by měl dosáhnout navýšení platu.

Neuvolněným starostům nyní schvalují odměny zastupitelé – a to až do výše šedesáti procent platu starostů uvolněných. „Podle novely dostanou třicet procent automaticky, zbytek bude na zvážení zastupitelstva,“ sdělila mluvčí Svazu měst a obcí České republiky Štěpánka Filipová.

Třetinu z nově navrhovaného platu by ale tak malý rozpočet podle Kamby nezvládl. „Dostáváme symbolický plat, jinak bychom si nemohli spoustu věcí dovolit,“ uzavřel muž. 

Navrhované odměny starostů Odměny starostů by se neměly počítat podle počtu obyvatel, ale na základě koeficientů.
počet obyvatel: hrubá mzda
• do 300: 37 092 Kč
• 301 – 600: 41 654 Kč
• 601 – 1000: 46 699 Kč
• 1001 – 3000: 51 966 Kč
• 3001 – 5000: 57 233 Kč
• 5001 – 10 000: 62 463 Kč
• 10 001 – 20 000: 67 730 Kč
• 20 001 – 50 000: 73 924 Kč
Poznámka: Dohromady jde o patnáct nových tabulek, obce s větším počtem obyvatel se ale na Vyškovsku ani Blanensku nenachází.
Zdroj: Nařízení vlády o odměnách členů zastupitelstev

Dostává šest tisíc a říká: Starostuju pro blaho obce

Vísky – Obec Vísky na severu blanenského okresu žije bohatým kulturním životem a před lety se stala i vesnicí roku Jihomoravského kraje. V jejím čele už od druhé poloviny devadesátých let stojí neuvolněný starosta Stanislav Kamba. Za vedení vesnice dostává šest tisíc tři sta korun měsíčně hrubého.

Vyšší odměnu by nízký rozpočet malé obce neutáhl. „S ročním rozpočtem jeden a půl milionu nemůžu pobírat plat půl milionu za rok,“ vysvětluje výši své symbolické odměny Kamba.

Jak ale dodává, v objemu starostí neuvolněného a uvolněného starosty není žádný rozdíl. „Všichni máme stejné povinnosti. Uvolnění mají často ještě víc zaměstnanců, kteří jim pomáhají,“ předpokládá jedenašedesátiletý muž.

Podle něj je starostování z velké části o penězích. „Buďto to dělám proto, abych zbohatl, nebo pro obec – pro to, aby to tady nějak vypadalo. Pokud bych chtěl větší mzdu, musel bych obyvatelům Vísek vysvětlovat, proč na spousty věcí nemáme,“ upozorňuje Kamba, který kromě své funkce na radnici podniká.

S jiným povoláním by ji neskloubil. „Svůj čas si můžu zorganizovat, jak potřebuji, s normálním povoláním se to nedá zvládnout,“ zmiňuje.