Nepříjemné pocení, nechuť k jídlu nebo celkové vyčerpání organismu a ospalost. Tím vším v posledních týdnech netrpí pouze lidé, ale i zvířata. Problémy na Blanensku hlásí především zemědělská družstva, ve kterých chovají drůbež a dobytek. V několika z nich museli kvůli vysokým teplotám dokonce zasahovat hasiči. Vodou ochlazovali drůbežárny. Stovky kuřat však tropické počasí nepřežijí. Režim musí přizpůsobit podmínkám i chovatelé psů.

Teploty výrazně přesahující třicet stupňů Celsia trápí především drůbež. „Chováme i dobytek, ale kravám většinou stačí, když jim zajistíme více pitné vody. Daleko horší je to s kuřaty. Méně jí, a proto rostou nepřirozeně pomalu. Navíc hromadně hynou. Za období, kdy nám uhyne kolem šedesáti kuřat, jich teď bylo asi tisíc. A to už jsou opravdu velké a samozřejmě nevratné škody na našem majetku. Dokud současné tropické teploty neklesnou, situace lepší nebude," posteskl si předseda představenstva Agrodružstva Brťov-Lipůvka Miroslav Pavlíček.

Podobné problémy řeší i vedení zemědělské společnosti Zeas Lysice. „Celkové ztráty ještě přesně vyčíslit nemůžeme, ale podle všeho budou zcela jistě dost vysoké. Problémy mají hlavně zvířata ve starších halách, kterou jsou hůře provzdušněné. Snažíme se je alespoň svépomocí zavlažovat a co nejvíce větrat. Třeba úprava krmiva však nemá smysl, protože zvířata moc jídla v létě nespotřebují. O to více ale pijí," vylíčil ředitel společnosti Zeas Lysice Jiří Šafář.

Zásahy hasičů

V obou podnicích nedávno zasahovali hasiči. „Museli postříkat střechy některých drůbežáren studenou pitnou vodou, což nám pomohlo ztráty alespoň dočasně regulovat. Voda není zadarmo, ale teď je to dobrá investice," uvědomuje si Pavlíček.

Lysickým zemědělcům přijeli pomoct hasiči z Kunštátu společně s lysickou jednotkou dobrovolných hasičů. „Podařilo se jim haly alespoň o pár stupňů ochladit. Doufáme, že se počasí umoudří a opakování zásahu nebude potřeba. Přesto tuto možnost raději nevylučujeme," podotkl Šafář.

Podle mluvčí jihomoravských hasičů Pavly Pražákové jsou podobné výjezdy na Blanensku zatím spíše výjimečné. „V Lysicích hasiči ochlazovali halu s drůbeží více než dvě hodiny. Teplotu se jim však díky takzvané přetlakové ventilaci podařilo trochu snížit, takže to zbytečný výjezd určitě nebyl," potvrdila žena.

O něco lépe se daří s vedry v těchto dnech bojovat zaměstnancům petrovické firmy Bovinex, která se specializuje na produkci jatečních krůt. „Díky intenzivnímu větrání dokážeme snížit teplotu až o deset stupňů Celsia. Některé krůty ale i tak dostanou infarkt a prostě pojdou. Momentálně naštěstí nechováme moc velkých krocanů, u kterých by rizika byla větší, protože jsou méně odolní," upozornil majitel petrovické firmy František Musil.

Vedení Zemědělského družstva vlastníků Nýrov sužuje parné počasí z jiného důvodu. „Chladíme sice krávy pravidelně přiměřeně teplou vodou, ale i tak už jsme v kravíně naměřili i čtyřicet stupňů Celsia. Situaci bych zatím za kritickou neoznačil, ale to se může změnit. Nejhorší je, že krávy produkují daleko méně mléka než obvykle, protože se necítí dobře," postěžoval si František Fabiánek, který má v nýrovském družstvu na starosti živočišnou výrobu.

Vysoké teploty však netrápí pouze hospodářská zvířata, ale i ta domácí. „V našich kotcích si psi naštěstí dokážou po celý den najít nějaký stín. Dáváme jim častěji pít a na procházky chodíme pouze ráno a večer, kdy není takové vedro. Máme štěstí v tom, že momentálně nepečujeme o žádné plemeno, které má potíže s letními měsíci vrozené. Řekla bych, že situaci docela zvládáme," uvědomuje si vedoucí provozu blanenského psího útulku Jarmila Jurová.

Trochu jinak je na tom Vladimír Páral z Drnovic u Lysic, který chová šest tažných psů. „Jelikož jsou to severská plemena, podobné počasí jim od přírody není blízké. Musím je častěji vyčesávat, aby jim pokud možno zůstala pouze hrubá srst. Sportovní aktivity omezuji na minimum a chodím s nimi pouze na procházky. Kotce mají samozřejmě ve stínu," prohlásil muž, který v zimě jezdí se psím spřežením.