PhDr. Antonín Štrof, Csc. o něm napsal: „Vladimír již od dětství vnímal svět spíš z té vizuální stránky. Nesmělý, většinou stojící mimo děje, jež ostatní tak strhovaly. O to víc však citlivější, vnímavější a zranitelnější. Své bolístky si přelepuje náplastí krásných drobností života, které se brzy naučil snad intuitivně hledat. Tak také jednou překročil hranice království fotografie a stal se jejím zajatcem a poddaným. Od té doby je jedním z nejvěrnějších, které své vládkyni dává víc než všechny své síly, a který jí platí daň nikoliv ročně, ale každý den. Velmi brzy si zamiloval čarodějnou schopnost té černé skříňky – vzít si kus země, stromu, člověka, vše obrátit vzhůru nohama, nechat projít chemickým očistcem a znovu všechno vrátit harmonicky uspořádané, kompozičně čisté a hluboce jímavé. Sám „jen“ vybírá ten kus světa kolem sebe. A vybírá nejen očima svýma: při každém doteku spouště s ním přistupuje k hledáčku ta nejpřísnější komise – Krása, Svědomí, Poctivost a Touha. A výběr hotových záběrů je ještě přísnější – na jeho fotografické stupnici chybí mezi ,výstavou´ a ,košem´ poloha ,šuple´. S výsledkem je spokojen jen málokdy a znepokojeně sleduje každého, kdo jeho fotografie prohlíží. A ty stojí za to."

Pro Bláhovu fotografickou tvorbu jsou charakteristické především snímky zaměřené na detail. Tomu odpovídají i dvě vydané knihy Blansko – fotografie a Boskovice ve fotografiích Vladimíra Bláhy. V jeho záběrech dostávají zcela prozaické věci (domy, schodiště, zábradlí, ploty, střechy) dimenze, které může objevit jedině oko citlivého člověka. V roce 1998 vyšel půvabný katalog procesu vzniku fotografií Vladimíra Bláhy. Nese název Vladimír Bláha – Fotografie.

Žije a tvoří v Blansku. Byl stoupencem a aktivním členem fotografického kroužku závodního klubu ČKD Blansko, kde k sobě dokázal přitáhnout několik mladých fotografů a založit fotoskupinu Návraty. Její členové objevovali nové cesty a způsoby fotografování. Vystavovali na samostatných i kolektivních výstavách. Těmto fotografům dovedl nezištně otevřít nejen dveře, ale také srdce.

Stává se fotografem Okresního muzea Blansko a později pracuje jako fotograf v Muzeu Boskovicka. Vytvořil řadu nevšedních fotografií (Blanenská umělecká litina; fotografie Sborník Okresního muzea Blansko ´90, ´91; Kaple, boží muky a památné kříže Boskovicka; Židovská čtvrť v Boskovicích; Židovský hřbitov v Boskovicích – průvodce…).

Po odchodu do penze objevuje a hledá něco nového. Vrací se zpět, ale s jiným úhlem pohledu. Putuje všude tam, kam ho jeho cit, přesvědčení a víra v dobrou fotografii zavede. Není reportér, jeho témata se nejprve rodí ve fantazii. Přemýšlí, stokrát retušuje, zavrhuje a opět nalézá. V každém kousku pletiva, střechy, štítu domu, hledá to, co jiní nevidí (Děravý cyklus). V tom je kouzlo jeho fotografií.

Samostatné výstavy v zahraničí: Polsko – Krakow – Venus salon, Polsko – Státní muzeum Varšava, Chorvatsko – Zagreb salon, Kuvajt, Německo – Drážďany, Moskva

Samostatné výstavy v České republice: Praha – Národní muzeum, Praha – Výstavní síň Unijazz, Praha – Galerie Josefa Suka, KD Uherské hradiště, Frenštát pod Radhoštěm, Muzeum Olomouc, KD Jhihlava, Boskovice – synagoga, Boskovice – muzeum, Konice – zámek, Žamberk – kino, KD Letovice, Rájec – výstavní síň knihovny, Blansko – ZK ČKD, Blansko  – Galerie KSMB, Blansko – Okresní klub mládeže, Blansko – výstavní síň knihovny, Rudice – galerie, Blansko – muzeum, Adamov – výstavní síň, Rychnov nad Kněžnou a další.

Je zastoupen ve sbírce SČF Praha, Slezského muzea v Opavě, ZOO Dvůr Králové, Muzea Boskovicka a Muzea Blansko.

PAVEL SVOBODA