Františka Bačovského z Křetína železnice zaujaly už v dětství. „Když jsem byl ještě malý kluk, tak bratr dostal elektrický vláček. Často jsem si s ním hrál, asi už tehdy jsem si vlaky zamiloval. První modely kolejiště jsem začal stavět zhruba v šestašedesátém, když mi bylo šestnáct let,“ vzpomínal Bačovský.
Od té doby staví František Bačovský kolejiště s krátkými přestávkami až dodnes. Kolejiště v Křetíně začalo dostávat svoji dnešní podobu v roce 1995. Tehdy synové Bačovského v krabicích na půdě objevili zbytky kolejiště, které si stavěl jejich otec před léty. Z nich vytvořili kolejový ovál se dvěma stanicemi o velikosti zhruba dvou metrů čtverečních. Od té doby staví modely železnice společně se svým otcem. „Synové mě odmalička sledovali při plánování a skládání modelů, tak tímto způsobem zřejmě získali lásku k modelům kolejnice. Teď už bude staršímu Františkovi dvaatřicet let a mladšímu Jirkovi třiadvacet. A kolejnici se mnou staví pořád,“ vypráví Bačovský.
František Bačovský stráví u zdokonalování kolejiště každý den zhruba dvě hodiny. Kreslí plány na další dostavování železnice, stará se také o to, aby železnice fungovala. Pomáhají mu s tím jeho synové. „Teď třeba František postavil chaloupku podle výkresů, které jsem mu poslal. Jirku zase baví stavět koleje. Sám totiž pracuje jako strojvedoucí,“ popisuje Bačovský.
Inspiraci na stavbu železnice Bačovští sbírají nejčastěji při jízdě vlakem. „Pozorujeme, jak je trať umístěna v krajině. Naši kolejnici totiž modelujeme ve vymyšlené krajině, ale tak, aby odpovídala skutečnosti. Třeba chceme zachovat počet železničních mostů nebo uzpůsobit trať tomu, jak krajinou protéká voda,“ vysvětlil Bačovský.
V současnosti rodina Bačovských pracuje na zdokonalování kolejnice. Rozšířit ji totiž zatím není kam. „Plochu podkroví jsme už celou zastavěli. Teď se proto věnujeme různým dodělávkám, třeba zalesňování železnice,“ přiblížil František Bačovský.
