Zábrany roztáhli koncem března například v blanenské místní části Češkovice a monitorovali je zhruba měsíc. „Jsme parta dobrovolníků, kterým není lhostejná příroda a prostředí ve kterém žijeme. Na Češkovicích každoročně putují k tamní přehradě velké počty žab. Na zdejší silnici je velmi hustý provoz a řada řidičů si tu s rychlostí vůbec neláme hlavu. Nějací obojživelníci na cestě jsou jim fuk,“ řekla Deníku Rovnost Ludmila Korešová, která v této části Blanska rozmístění zábran a jejich monitoring organizuje už několik let.

Letošní jarní tah byl podle ní jiný než v minulosti. Kvůli suchu a nízkým teplotám začal později než obvykle. „Od zábran u silnice na Češkovicích se nám podařilo k přehradě přenést bezmála devatenáct set žab. Přejetých na silnici jich bylo minimum. Zábrany mají smysl. Populaci obojživelníků se v této lokalitě podaří zachovávat a jejich počty dramaticky neklesají,“ dodala žena, která je také členkou spolku Okras. Ten se mimo jiné zabývá ochranou přírody Moravského krasu.

Podobně přenášeli žáby od bariér u silnice dobrovolníci také v Josefovském údolí nedaleko Adamova na Blanensku. V kbelících jich dopravili mimo nebezpečí kolem dvou tisíc. Část obojživelníků využila při cestě k rozmnožování k tamnímu rybníku a zpět propustky pod silnicí. K nim je nasměrovaly právě rozmístěné bariéry. „Do této akce se pravidelně kromě Domu přírody Moravského krasu a ochránců přírody zapojuje komunita lidí, co bydlí v Josefově. Plus další dobrovolníci. Stavět zábrany a přenášet obojživelníky ale nestačí. Chybí mi ohleduplnost lidí, úcta k přírodě a nějaký přesah, poselství pro mladou generaci. Klíčová je změna jejich chování,“ poznamenala jedna z dobrovolnic Dana Dvořáková.

Boskovický primář Jan Machač dostal krajskou cenu. Na snímku s manželkou.
Boskovický primář Machač dostal krajskou cenu: Díky ženě mám skvělé zázemí, říká

Dodala, že komplikací ve zmíněné lokalitě je rychlost projíždějících aut a také nárůst dopravy kvůli rekonstrukci železnice v nedalekém Adamově. „Bohužel v Josefovském údolí nelze při tahu žab snížit rychlost. Řidiče tak alespoň upozorňují výstražné značky. Někteří zpomalí, ale drtivé většině je to úplně jedno. Podobné je to, když se člověk pohybuje a sbírá žáby ve tmě v okolí zábran. Mám vždy reflexní vestu a světlo. Přesto některá auta profrčí kolem mě v těsné blízkosti. Je to prostě o lidech,“ řekla Dvořáková.

Podobně to vidí i při pravidelném sběru odpadků v Moravském krasu. „S velkou slávou se vše uklidí. Píší o tom noviny, přijede televize. Všichni mají dobrý pocit, že něco udělali pro přírodu. Ale za chvíli jsou uklizená místa zase plná odpadků. Nechápu to. Něco je špatně. Mně rodiče od mala říkali, že smetí do přírody prostě nepatří a nevyhazuje se tam. Myslím, že současná výchova a postoj části veřejnosti mají v tomto asi velké mezery,“ dodala.

Zároveň se podivila nad tím, že někomu stálo za to letos z Josefovského údolí odnést jednu z dopravních značek upozorňující na jarní tah obojživelníků. Další výstražnou značku se symbolem žáby někdo ukradl od silnice také v blanenských Češkovicích.