Podle něj Mirek podědil zálibu pro zkoumání jeskyní po svém otci rodáku z Babic nad Svitavou Miroslavu Kubešovi starším. Ten začal s výzkumem Křtinského údolí v Moravském krasu na Blanensku po druhé světové válce. První výzkumy se týkaly Býčí skály. Později otec se synem a dalšími amatérskými speleology přešli do lokality Jestřábí skála. „Oba Kubešové, stejně jako jejich další kolegové, pracovali v První brněnské strojírně. Tam v roce 1960 založili speleologický kroužek. Při vzniku České speleologické společnosti v roce 1978 byl mladý Mirek jedním ze zakládajících členů a stal se předsedou jihomoravského krajského výboru,“ vrátil se do vzpomínek Farlík.

Celý život byl Miroslav Kubeš mladší věrným členem speleologické skupiny, která se aktuálně jmenuje ČSS ZO 6-5 Křtinské údolí. Tu, dokud mu to zdraví dovolilo, vedl. Do Křtin dojížděl z Brna. „Pořádal exkurze do jiných krasových oblastí zejména na Slovensko. Zúčastnil se také prvních výzkumů propasti Barazdaláš. V devadesátých letech jsme pak vedli vyjednávání s armádou o uvolnění prostor v jeskyni Výpustek pro speleologický výzkum, což se nakonec podařilo. S pracemi se mohlo pokračovat tam, kde se v šedesátých letech muselo skončit,“ dodal Farlík.

Později s Kubešem spolupracovali se Správou jeskyní a ochránci přírody na otevření jeskyně Výpustek pro veřejnost. „Svou lásku, budoucí ženu Svatavu Soukeníkovou, poznal jak už to tak bývá také v krasu. Společně vychovali dceru Svatavu. Bohužel jeho čas se naplnil v nejhezčí svátky roku,“ uzavřel vzpomínání Kubešův přítel.