„Celkově plánujeme vysadit do krajiny v letošním roce přes osm stovek ovocných stromů v deseti výsadbových akcích. Uskuteční se v říjnu a v listopadu,“ řekl Deníku garant projektu Zdeněk Špíšek.

Smyslem není podle něj jen péče o krajinu, ale i snaha o zodpovědnost a práce s veřejností. Krajina střední Evropy se podle něj za posledních padesát let značně změnila. „Dříve za každou vesnicí bývaly ovocné sady a malá políčka. V českých zemích došlo k největším změnám díky zcelení pozemků. Ubyl tak prostor pro stromy, zvláště ty ovocné. Pro města se staly ovocné stromy spíše přítěží a ovoce je považováno za odpad, který znečišťuje chodníky a parkující automobily. Dříve bylo běžné jít krajinou a u cesty si utrhnout třeba jablko. Dnes o staré ovocné aleje kolem cest nikdo nepečuje, mnohdy jsou necitlivě prořezávané a kácené,“ vysvětloval odborník.

Zdůraznil, že zmíněnými zásahy začala krajina ztrácet přirozenou členitost, která je důležitá nejen pro zadržení vody v krajině, druhovou variabilitu, ale i pro přežití řady druhů rostlin a živočichů. To se nyní snaží v Moravském krasu změnit. Výsadby a péče o stromy jsou zároveň worshopy pod širým nebem. Doplňují je přednášky.

V Josefovském údolí nedaleko Adamova a také v Nových Dvorech zasadil vlastníma rukama před časem několik ovocných stromů například Robert Šamonil z Adamova. „Aleje ovocných stromů byly dřív kolem cest naprosto běžné. Dnes už jsou často v žalostném stavu. Nikdo se o ně nestará a postupně mizí. Má smysl je obnovovat,“ řekl muž.

V sobotu vysadí dobrovolníci do zanedbané aleje u Brťova dvě stě nových stromů. Jabloní a oskeruší. O den později pak podobné množství stromů přibude u Těchova. V sobotu vysázejí dobrovolníci ještě sto šedesát slivoní do takzvané povidlové aleje u Šošůvky.