Návštěvníci pomalu vchází do temné chodby, kde vzápětí vidí dechberoucí krápníkovou výzdobu. Průvodce míří baterkou na vzácný stalagmit. Vzduch je studený a vlhký, prostorem zní hudba. Takový svět čeká na návštěvníky jeskyní v Moravském krasu. Letní sezóna se vydařila. Teď však některé jeskyně čeká zimní odpočinek.
„Návštěvníků do jeskyní přišlo o něco více než loni. Celkově to zatím odhadujeme na necelých dvě stě devadesát tisíc lidí. O dva a půl tisíce více než minulý rok,“ uvedl vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka s tím, že oblíbené jsou jeskyně i u cizinců. Pravidelně do Moravského krasu jezdí například Poláci, Rusové, ale i lidé z Taiwanu.
Tradičně nejoblíbenější jsou podle Hebelky Punkevní jeskyně, které si návštěvníci často spojí s návštěvou Macochy. „Tam zavítalo do konce září asi sto osmdesát tisíc lidí,“ upřesnil Hebelka.
Spokojení se zájmem turistů jsou i ve Sloupě. „Od března do září jsme uvítali asi třiatřicet tisíc lidí. Velký zájem byl o nový historický okruh, který jsme otevřeli na začátku srpna. Do budoucna chceme v šošůvské části tohoto okruhu provádět lidi jen s baterkami a ukázat jim dosud nepoznané prostory,“ vysvětlila provozní Sloupsko-šošůvských jeskyní Miluše Hasoňová.
Naopak menší úbytek návštěvníků zaznamenali v Kateřinské jeskyni. „Myslím si, že za to může spousta faktorů, od velkého množství jiných akcí v okolí po finanční krizi, která se dotýká i cestovního ruchu,“ objasnil tamní vedoucí provozu Roman Plíšek s tím, že nakonec přivítali asi třiadvacet tisíc návštěvníků.
S tím souhlasí i Hana Jelínková z jeskyně Balcarka. „Těžko říct, proč přišlo méně lidí. Ale ti, co tu byli, odcházeli spokojení. Unešení byli především z naší krápníkové výzdoby a z toho, že jeskyně hraje všemi barvami,“ uvedla Jelínková.
Návštěvnost chtějí v jeskyních zvýšit nejrůznějšími akcemi. Například ve Výpustku připravují na Mikuláše Ďábelský večer spojený s nadílkou pro děti. „Podobné akce návštěvnost zvyšují. Tento rok jsme očekávali méně zájemců o prohlídky, ale díky nejrůznějším novinkám a vylepšením byl úbytek nakonec jen jedno procento,“ vysvětlil provozní v jeskyni Výpustek Robert Dvořáček.
V současnosti hlavní sezóna v jeskyních končí kvůli zimování netopýrů. Už teď jsou vstupy omezené. Otevřeno celý rok mají jen v Punkevních jeskyních a ve Výpustku.
ROZHOVOR – Přestože má za sebou Výpustek, pátá zpřístupněná jeskyně v Moravském krasu, teprve třetí sezónu, návštěvníci už si ji oblíbili. Vedoucí provozu Robert Dvořáček s ní spojil celý svůj profesní život.
Setkáváte se v jeskyni s velkým zájmem návštěvníků?
Ano. Jeskyně Výpustek je se svojí vestavbou v části podzemí výjimečná. Nemá prakticky obdobu nikde na světě.
Výpustek je bývalé vojenské pracoviště. Co všechno tam zájemci uvidí?
Návštěvníky seznamujeme se systémem provozu tohoto dřívějšího podzemního pracoviště. K vidění je například původní technické vybavení jednotlivých sekcí od ložnic přes odborná pracoviště po velitelské sály. Technické zařízení je plně funkční. Malou výstavkou představujeme i činnost vojenského útvaru, který tady donedávna byl. Postupně se nám daří doplňovat všechno původní zařízení. Po východu z krytu je před návštěvníky ještě asi čtyři sta metrů podzemí vlastní jeskyně.
Hlavní sezóna skončila. Jak to bude ve Výpustku přes zimu?
Budeme mít otevřeno každý den kromě pondělí. Chystáme i nejrůznější akce, abychom návštěvníky přilákali. Například na Mikuláše uspořádáme Ďábelský večer. Všechny tyto akce připravují nejen zaměstnanci jeskyně. Velkou zásluhu na nich má například i divadelní soubor Křtinský ochotnický výkvět.
Jak jste se vůbec k práci vedoucího provozu v jeskyni dostal?
Nastoupil jsem na Výpustek když mi bylo devatenáct, jako voják z povolání. Od té doby jsem tam pracoval ve výstavbě a údržbě tohoto bývalého vojenského pracoviště. Když Výpustek převzala Správa jeskyní Moravského krasu, zaměstnali mě tam díky dlouholetým zkušenostem jako vedoucího provozu.
V čem vaše práce spočívá?
Mám štěstí, že moje povolání se stalo i mým koníčkem. Se svými kolegy jsem pracoval na úspěšném rozjezdu této relativně nové lokality, připravoval materiály průvodcovských textů, osobně se podílím na údržbě technických částí doposud funkčního stanoviště armády. I jako vedoucí provozu občas provádím návštěvníky. A tak se někdy stane, že sedmdesátiminutová prohlídka skončí až za dvě hodiny. Považuji za poctu a dar osudu, že mohu tuto práci dělat.
ŽANETA ONDROUŠKOVÁ