Škody na zničené úrodě od divokých prasat už sčítají zemědělci v Brťově. „Pěstujeme kukuřici do siláže i na zrno. Každý rok máme škodu kolem čtyř set tisíc korun, což je asi deset procent z výnosů,“ vypočítal předseda družstva v Brťově Miroslav Pavlíček. Letos sklidili zatím jen část úrody a napočítali už stošedesátiti­sícovou škodu. Podle Pavlíčka, který se věnuje také myslivosti, je hlavní problém v tom, že prasata úrodu především rozryjí a poválí značnou část pole.

Divočáci loni řádili například v Knínicích. Na jednom z polí v blízkosti lesa zničili téměř polovinu úrody kukuřice. „Letos jsme zatím viděli jen běžné stopy po divočácích, ale ty budou na poli pořád. Každopádně je ještě brzy na zhodnocení, protože sklizeň kukuřice teprve začne,“ uvedl předseda knínického Agrospolu Ladislav Menšík. Za část zničené úrody loni požadovali po myslivcích čtyřicet tisíc korun.

Divoká prasata letos zatím nechávají na pokoji pole v Sebranicích, kde kromě kukuřice pěstují třeba hrách. Ten je také láká. „Divočáci se ale u nás naštěstí neobjevili,“ podotkl předseda tamního družstva Jiří Veverka.

Letos je jídla dost

Letos škody zřejmě budou menší než loni. Především kvůli dostatku potravy v lese. Divoké prase si totiž nejraději pochutnává na žaludech nebo bukvicích. „Je to pro ně delikatesa. Do polí je to ale potáhne pořád, aby si zpestřili jídlo klasy, hmyzem nebo myší. Loni byl špatný rok, jaký nikdo nepamatuje alespoň patnáct let. Proto divočáci hledali jídlo v podstatě jenom v polích,“ vysvětlil příčiny loňských nadprůměrných škod Jaroslav Zelený z Okresního mysliveckého spolku v Blansku s tím, že prasata nezastaví v cestě za potravou ani plot na zahrádce. „V okolí Blanska moc polí není, takže prasata škodila i v zahrádkách kolem města,“ dodal Zelený. Podle něj hodně prasat hledalo v poli také úkryt. „Loni rostlo hodně hub a houbaři chodící po lese vyhnali prasata z houštin,“ poznamenal.

Zemědělci společně s myslivci zkouší prasata odradit pachovými ohradníky. Ty obsahují směs několika pachů včetně člověčího, medvědího nebo vlčího. Zvíře pak z dosahu ohradníku rychle zmizí. „Docela to pomohlo, hlavně na začátku léta, když byly rostliny malé,“ připustil Pavlíček. Odpuzovače se často používají u silnic, které vedou mezi lesy. „Tam bývá i nejvíce srážek se zvěří. Většinou jsou to však srny. Sražených divočáků jsme loni v revíru měli osm. Letos je to zatím jen jeden,“ uvedl Zelený.

Na Blanensku je hodně úseků, kde hrozí srážka se zvěří. „Řidiči by měli zpozornět na všech cestách vedoucích mezi lesy nebo v jejich blízkosti,“ řekla mluvčí blanenské policie Iva Šebková.

ANETA NEJEZOVÁ