Vraždy, teroristé, zbraně, drogy. Dvacet blanenských školáků odpovídalo redaktorům Deníku nejbarvitěji na anketní otázky týkající se smrti. Kromě dvou dětí z prvního stupně základní školy všechny ostatní vědí, že trest smrti v České republice neplatí. Popravu by přitom schválilo devět dětí z dvaceti.
„Ano, myslím si, že trest smrti by měl v naší zemi platit. A to za teroristický útok nebo vyvraždění rodiny,“ míní anonymní chlapec, který navštěvuje druhý stupeň základní školy. Vražda, teroristický útok, oko za oko, zub za zub: takové padaly důvody pro zavedení trestu smrti nejčastěji. Dvě z mladších dětí nemilosrdně odpověděly: „Dal bych trest smrti za vyloupení banky.“


Některé děti už zkušenosti se smrtí mají. Jako potomci Martiny Kalové. „Umřela nám před rokem babička, takže děti už bohužel mají představu, co smrt obnáší. Malá často pláče i u televize, třeba když ve filmu umře nějaké zvíře,“ řekla Kalová.


Podle učitele občanské výchovy na jedné z blanenských škol Jaroslava Cinkla však většina dětí podceňuje hodnotu lidského života. „Vidí často násilí v televizi, nebo když hrají počítačové hry. Koukat na spoustu mrtvých jim pak nepřipadne tak strašné,“ sdělil Cinkl. Když ve svých hodinách s žáky druhého stupně rozebírá otázku trestu smrti, setkává se s kladným ohlasem. „Je ale zajímavé sledovat jejich reakce poté, co si řekneme některé z případů ze Spojených států, kdy poprava neminula i nevinné lidi. To potom svůj názor změní,“ tvrdí Cinkl. Podle něj děti hodně přebírají názory od svých rodičů, nebo je v úvahách nad trestem smrti ovlivňují aktuální události ve světě, což vysvětluje častou zmínku o teroristech v odpovědí dotazovaných dětí.

Podle vedoucí pedagogicko – psychologické poradny v Blansku, Jarmily Kuchařové, názory ovlivňují i média. „ Potom ještě děti slyší, jak se k věci vyjadřují jejich rodiče. Navíc v televizi zobrazují poslední dobou samé špatné věci,“ řekla Kuchařová. „Dospělí lidé už mají na rozdíl od dětí zkušenosti. A děti to přejímají od nich,“ pokračovala Kuchařová. S odsuzováním zločinů souvisí i odpuštění a odpouštět podle Kuchařové musí člověk umět. „Pokud se v rodině sobě lidé omlouvají a odpouštějí si, je to pro dítě normální. Když to v rodině takto nefunguje, musí se to během života člověk naučit sám,“ uzavřela.