Nápad poslat pověsti z Olešnice do světa se zrodil v hlavě kantorky Lenky Němečkové. „Žáci ze sedmých a osmých tříd si dopisovali s kamarády ze zahraničí o svých zálibách a kultuře své země, tak mě napadlo, že by si mohli předávat i tradiční pohádky a pověsti,“ líčí Němečková.

Překlad celých příběhů by byl velmi časově náročný, proto se děti pustily do komiksů. Ty vyšly v samostatné brožurce. „Chtěli jsme podpořit spolupráci učitelů i žáků, takže něco vznikalo ve výtvarné výchově, pracovních činnostech a něco zase ve výuce cizího jazyka. Děti na pověstech pracovaly také ve svém volném čase,“ pokračuje Němečková s tím, že malí malíři a překladatelé rozvíjeli svou fantazii, kreativitu a zdokonalili se v cizích jazycích.

Žáci sedmých, osmých i devátých tříd se do světa olešnických pověstí ponořili natolik, že namluvili i některé pověsti v češtině a němčině. Audionahrávky i knížečky by ráda Němečková viděla v olešnickém muzeu strašidel. „Dostaly by se tak mezi místní lidi i turisty,“ doufá. Zatím mohou práci dětí ocenit blízcí malých tvůrců či některé zahraniční školy. Ministerstvo školství přispělo na projekt sto tisíc korun.