Při výzkumu obnažili zbytky prastarého hrádku Rumberku. Ty dnes však již opět leží pod silnou vrstvou hlíny.

Archeologové totiž vedení obce doporučili odkryté základy hradu znovu zavézt. Naděje, že odolají rozmarům počasí delší dobu, byly mizivé. „Škoda. Poté, co odborníci odkryli zbytky hradu, vypadalo vše impozantně. Úplně z toho na nás dýchala historie. Déšť, mráz a eroze by všechno zničily. Archeologové nám doporučili, ať výkopy opět zasypeme,“ řekl starosta Deštné Tomáš Kraut.

Více pro turisty

Jeho slova potvrdil i Antonín Zůbek z obecně prospěšné společnosti Archaia Brno, která výzkum na Rumberku před časem prováděla. „Původně se odborníci domnívali, že byl hrádek kamenný. Jenže to výzkum vyvrátil. Hrádek byl z velké části dřevěno-hliněný. Jeho torzo se nám ve výkopech doslova drolilo pod rukama. Zakonzervovat staré zdi, kterých bylo velmi málo, nemělo smysl,“ upřesnil Zůbek. Vznik hradu odhadli odborníci na období mezi druhou polovinou 13. století a první polovinou 15. století. Zubek zároveň dodal, že se výzkum na doporučení památkářů a archeologického ústavu soustředil hlavně na vyčištění starých amatérských výkopů.

Podle Krauta však vedení obce uvažovalo alespoň o zakrytí cenného nálezu skleněnými tabulemi a zpřístupnění místa turistům. Jenže i tento záměr nakonec padl. „Počáteční investice byla příliš nákladná. Asi půl milionu. Náklady na údržbu pak zhruba dvacet tisíc ročně. Na to jsme prostě neměli,“ dodal Kraut.

Ovšem i tak se turisté o historii Rumberku dozví mnohem více než dříve. Kromě nové přístupové cesty a parkoviště jsou přímo na místě nálezu také informační tabule a odpočívadlo. Nechybí ani z kamenů vysypaný a dřevem obložený půdorys věže. O hrádku Rumberku si lidé počtou v nové brožuře a na internetových stránkách obce. To vše díky projektu, na který před časem získala Deštná dotace z evropských fondů. „Takových pozůstatků historie, jako jsou třeba zbytky Rumberku, je v regionu víc. Ale lidé o nich neví a ani odborníci se jim nevěnují. Je dobře, že vedení Deštné pro výzkum a propagaci hrádku udělalo tolik,“ poznamenala ředitelka Muzea Boskovicka Dagmar Hamalová.

Vedení Deštné rovněž stále neopouští myšlenku, jak historii Rumberku ještě více přiblížit lidem. Nechalo zpracovat projekt na menší muzeum, které má stát v obci na místě staré stodoly. V něm si turisté prohlédnou nejzajímavější části z nálezů v ruinách hrádku. Ovšem pokud se podaří na tento záměr získat dotace. „Jestli muzeum u nás bude, nebo ne, závisí na dotacích. Náklady na stavbu muzea jsme odhadli na dva a půl milionu. V obci nyní řešíme důležitější věci, jako je třeba nová obytná zástavba ,“ uzavřel Kraut.

Všechny předměty, které archeologové našli v odkrytých základech hrádku, jsou nyní stále v depozitáři společnosti Archaia Brno. S největší pravděpodobností se však časem přemístí do Muzea Boskovicka.

„Než se takové předměty ošetří, popíší a udělají se jejich nákresy pro muzejní využití, tak to samozřejmě chvíli trvá. Kdy se tato sbírka z naleziště u Rumberku převeze do našeho muzea, zatím nevíme,“ dodala ředitelka Muzea Boskovicka Dagmar Hamalová.