„Do výzkumu se jako jediný zástupce České republiky zapojil i ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a zároveň vedoucí výzkumné základny Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Dolních Věstonicích Jiří Svoboda," uvedla Ema Wiesnerová z tiskového oboru univerzity.

Výzkum přinesl průlomová zjištění. „Je důkazem, že se v Evropě před osmatřiceti až třiceti tisíci lety vyvinula jednotná populace nosící stejnou genovou výbavu. Jejich genofond výzkumníci označili jako věstonický, a měli jej i lovci mamutů ze sídlišť v okolí Pálavy," vysvětlil Svoboda.

Genofond je soubor dědičných vlastností zakódovaných do genové výbavy jedince. „V Evropě existovala populace, jejíž členové byli vzájemně podobní a příbuzní. Měli společné znaky třeba ve stavbě kostry. Muži byli vysocí a robustní, dosahovali i výšky sto osmdesáti centimetrů. Mezi pohlavími byly velké rozdíly, ženy třeba dorůstaly přibližně jen do výšky sto šedesáti centimetrů," popsal Svoboda.

Na výzkumu se Svoboda podílel přibližně šest let. „Mezinárodní tým odborníků se skládal z výzkumníků zejména z Německa a Spojených států amerických. Většina analýz pochází z vědeckých laboratoří v německém Lipsku. Při výzkumu jsme analyzovali DNA jednapadesáti koster z celé Evropy," popsal Svoboda.

Přímo z naleziště v Dolních Věstonicích se analyzovaly čtyři celé kostry a několik částí z neúplných koster.

Výsledky výzkumu uveřejnil vědecký časopis Nature. „Publikace výsledků v tomto časopise je vždy znamením, že výzkum byl průlomový. Když se odborníkovi povede v tomto časopise uveřejnit výsledky svého výzkumu, je možné ho považovat za světovou kapacitu, a výzkum za excelentní práci. Výzkumy genofondu lidí žijících před desítkami tisíc let jsou ostatně v posledních letech velmi populární," poznamenal vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea Martin Oliva.

I Svoboda tvrdí, že v posledních letech se v oblasti výzkumu genofondů velmi pokročilo. „Odborníci nedávno třeba rozšifrovali genom neandrtálce. Jinak, moderní populace lidí s Věstonickým genofondem přišla po neandertálcích," podotkl Svoboda.

První lidé moderního typu ve své DNA ještě nosili stopy té neandertálské, ty se však postupně snížily na podíl dvou procent.

Genom lovců z Dolních Věstonic v populaci převládal až do doby před pětadvaceti až dvaceti tisíci léty. „Pak se po kontinentu rozšířili představitelé jiných genetických skupin," uvedla Wiesnerová.