Do odvlhčování se měli dělníci pustit už v červenci. V tu dobu mělo být jasné, kde a v jakém množství je pod budovou spodní voda. Jenže deset hydrogeologických vrtů, které měli blanenští úředníci v plánu, se do země ještě nezakouslo. „Zatím vybíráme firmu, která vrty udělá. Původní nabídka nepatřila z našeho pohledu k optimálním. Byla dost drahá. Tento týden čekáme na další, od jiné firmy,“ vysvětlil Alois Šmerda z investičního oddělení blanenské radnice, proč práce ještě nezačaly.

Silnice z Lhoty Rapotiny do Skalice nad Svitavou dostala nejvíc hlasů v Jihomoravském kraji.
Nejděsivější silnice v kraji? Rekord v počtu výmolů drží Blanensko

Z původně plánovaných deseti vrtů nakonec budou jen čtyři. Šmerda věří, že podklady, které určí postup a rozsah odvodňovacích prací, budou mít úředníci na stole do konce roku.

Dělnický dům
- 22. listopadu 1908: slavnostní otevření
- Rok 2000: město Blansko odkoupilo Dělnický dům od ČKD Blansko, které bylo v konkursu, za 10 milionů korun
- Rok 2006: první etapa oprav stála 12 milionů
- Rok 2008: druhá etapa oprav za 7 milionů

Zdi začaly vlhnout po rekonstrukci budovy. Rozsáhlých oprav se Dělnický dům dočkal v roce 2006 a dalších úprav o dva roky později. Nová okna, fasáda a podlahy způsobily, že zdi uvnitř začaly vlhnout. „Návštěvníci to nepoznají, protože se jedná jen o prostory za jevištěm,“ sdělil ředitel kulturního střediska Jaroslav Jeřábek. Stav se podle něho od jara nijak nezměnil.

Hladina podzemní vody, která sahá nad úroveň základů, znamená pro budovu velký problém. „Může poškodit beton a ocel,“ upozornil geolog Jiří Hrubý z firmy, která se hydrogeologickými vrty zabývá. Voda se podle něho v některých případech tlačí až na povrch a zaplavuje stavbu.

V Dělnickém domě se konají plesy, lidé tam chodí na představení divadel či na koncerty. V budově sídlí i soukromá umělecká škola.

U Klepačova bourali popeláři. Kolos vážící pětadvacet tun zůstal viset ve svahu.
Převrácené popelářské auto: těžká technika vyprošťovala kolos šest hodin