Ten na úvodní otázku jak se dvacetitisícové město vyrovnalo po sametové revoluci se zánikem tradiční podniků, odpověděl, že jejich areály zaplnily nové firmy. „Myslím si, že v tomto ohledu si nějaké dědictví z minulosti neneseme. Tehdejší podniky v Blansku zaměstnávaly bezmála třináct tisíc lidí. V okresním městě a jeho okolí nebyla snad rodina, která by tam neměla někoho zaměstnaného. To se samozřejmě po revoluci změnilo. Ale zmíněné areály nyní prázdné nejsou. Díky šikovnosti zdejších lidí tam vzniklo hodně menších podniků, Blansko mělo navíc výhodu, že je dvacet kilometrů od Brna a spousta lidí se uplatnila tam,“ řekl Crha.

Dodal, že železniční spojení do krajského města je skvělé, což se však už v žádném případě nedá říct o silničním tahu I/43 Brno – Svitavy. „Tohle je z mého pro náš region velmi palčivý problém a nevím, do jaké míry s tím může pan prezident něco dělat. Už jsme to s ním ale probírali při setkání na kraji,“ uvedl blanenský starosta.

Anežka Hasoňová si užila setkání s manželkou prezidenta Petra Pavla, Evou Pavlovou.
Poblíž Macochy se fotila s ženou prezidenta. Velký zážitek, říká Anežka Hasoňová

Roky plánovaná silnice, nyní aktuálně vedená jako komunikace první třídy pod názvem S73, má vzniknout mezi dálnicemi D1 a D35. Propojí Brno s Moravskou Třebovou. Zatím je však stále ve fázi příprav. Má nahradit právě kapacitně nevyhovující silnici I/43. „Dopravní infrastruktura je jedním z klíčových bodů, na který se chci zaměřit. Je provázané s rozvojem regionů. Toto téma jsme nedávno probírali s ministrem dopravy a vrátíme se k němu,“ informoval prezident Petr Pavel.

Podotkl, že ve srovnání s okolními zeměmi nám za poslední dekádu ohledně investic do dopravní sítě ujel vlak. Jako příklad uvedl sousední Polsko. „To na rozdíl od nás využilo poslední dekádu a zdroje z evropských fondů na masivní investice do výstavby dálnic, železnic a vysokorychlostních tratí. My ty peníze deset let víceméně strkali do kupování voličů. Kvalitní dopravní síť přitahuje další investice. Dnes se stáváme ostrůvkem, který bude lepší objet, než aby přes nás někdo jezdil,“ poznamenal.

Firmy trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků

Další téma pak otevřel ředitel univerzitního kina Scala Radek Pernica. Podle jeho slov dostala po kovidové pandemii regionální kultura, která není dotovaná z veřejných peněz tvrdou ránu, ze které se stále ještě úplně nevzpamatovala. „Přijde mi, že řada měst tuto spolkovou a zájmovou činnost v oblasti kultury začíná vnímat jako naprosto zbytnou věc. Přitom kultura daného regionu vychází a stojí právě na místních lidech. Ne na tom, že sem přijede hvězda z Prahy, odzpívá koncert a odjede. Dokázal bych si proto představit větší podporu,“ sdělil v diskuzi Pernica.

Šéfka tradičního boskovického podniku Minerva Romana Špačková zase podotkla, že průmyslové firmy v regionu trápí nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Vše údajně začíná už u nezájmu dětí o učební obory a následnou práci ve vybraném odvětví. A také slabším tlaku rodičů na dosažené vzdělání. „V jakém stavu je naše školství a co vlastně generuje za obory, s jakou atraktivitou? Firmy sdružené v hospodářské komoře na Blanensku hledají od zedníků, přes strojírenské profese až po pracovníky ve službách. Spolupracujeme s úřady práce, se školami, ale kvalifikovaní pracovníci chybí,“ zmínila jedno z aktuálních témat na Blanensku Špačková.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

Podle Petra Pavla však ještě není situace v Jihomoravském kraji na trhu práce ve srovnání s ostatními kraji tak špatná a nezaměstnanost se tu pohybuje v relativně nízké míře. Připočetl to z části k transformaci některých středních škol na odborná lycea a také podpoře kraje začínajícím živnostníkům. Díru na trhu práce se daří lepit také díky zahraničním pracovníkům.

Romana Špačková ale argumentovala, že to je při výkyvech firemních zakázek často pro podniky velká zátěž. „Když jdou zahraniční pracovníci do firem přes agenturu, musí je nabrat jako kmenové a zaměstnat je na rok. Pak přijde pokles zakázek třeba o dvacet procent, není práce pro naše lidi a firma ještě musí platit ty ze zahraničí. Bylo by dobré, aby měly možnost takové pracovníky vzít na agenturní zaměstnání s podmínkami, že je mohou do čtyř dní vrátit agentuře,“ nastínila možnou změnu Špačková.

Anežka Hasoňová si užila setkání s manželkou prezidenta Petra Pavla, Evou Pavlovou.
Poblíž Macochy se fotila s ženou prezidenta. Velký zážitek, říká Anežka Hasoňová

Prezident České republiky na problematiku zaměstnávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků zmínil, že jsou pro naši republiku nezbytní. „Jestli si chceme zachovat určitou nasycenost našeho trhu práce, je kontrolovaná migrace nezbytná. V případě, že se jedná o místa, která nejsme schopni nebo ochotni zaplnit vlastní pracovní silou. K tomu je potřeba zjednodušit současnou vízovou povinnost. Pracujeme na to,“ řekl Petr Pavel.