Jak dlouho žije autor Hezkého víkendu v Česku?

Žiju tady šestnáct let. Bydlím v Praze.

A jak jste se tu ocitl?

Mým snem bylo bydlet v Evropě. Maminka je totiž ze Skotska. V dvaadevadesátém roce bylo v Československu po revoluci. Já měl diplom, ale neměl jsem moc zkušeností, tak jsem myslel, že pro mě budou šance v Československu nebo Polsku. Díkybohu jsem vybral tehdejší Československo. A jsem tady.

Proč jste se nevrátil do Ameriky?

Každý rok jsem dostal nejrůznější příležitosti, měl jsem víc a víc kamarádů. Vyhovuje mi také zdejší životní styl. Je super.

Co český jazyk? Jak jste jej zvládal?

Na hodiny češtiny nechodím ani teď. Učil jsem se sám doma, na ulici…

Sledoval jste třeba filmy v češtině, četl knihy?

To jsem dělal bohužel málo. To je možná důvod, proč ještě nemluvím dobře.

Jak Vás napadlo začít psát knihu?

Před léty jsem vyprávěl historky v češtině. Lidé se hodně bavili. Pak jsem je začal psát. Rozhodl jsem se dát mé povídky kamarádce, která řekla, že mám spoustu povídek pro knihu. Tak jsem ji vydal jen pro mě a kamarády. Nic jsem neočekával. O knížku ale začal být zájem, musel jsem dokonce objednat další vydání. Teď píšu už druhou knihu. Vyjde asi na podzim.

Bude také povídková?

Ano, půjde o stejný styl jakým jsem psal Hezký víkend. Ale teď mám trošku víc co říct.

V knihovně budete v pátek číst lidem z Hezkého víkendu. Proč jste knihu takto nazval?

Když někdo někomu popřeje hezký víkend, vytváří to lepší atmosféru. Ta mi v podnicích a krámech těsně po revoluci v Československu chyběla.