Nyní už má obec dalšího nájemce. Jak však Čížek podotkl, museli ho doslova uprosit. „Jde o místního podnikatele, který má v obci velkosklad s vodou topením a plynem. S evidencí počítá, snad se mu rozjezd podaří. Když má totiž člověk domácí potřeby, musí mít plný sklad různého zboží. Což ho stojí nemálo peněz," řekl starosta.

Spuštění druhé vlny EET se dotkne i turistického informačního centra ve Vyškově. To od 1. března zastaví komisní prodej. „Už nebude přeprodávat vstupenky na kulturní akce jiných obcí. Na tomto prodeji nejsme nijak závislí, zisk je v jeho případě minimální, takže rozhodně kvůli němu nebudeme pořizovat pokladnu pro EET," vysvětlil mluvčí vyškovské radnice Michal Kočí s tím, že by se dal komisní prodej ročně spočítat na prstech jedné ruky. Lístky na městské akce nicméně Vyškované dál bez potíží v turistickém centru zakoupí.

Čtěte také: Střelba a dunění tanků. Vojáci se ukají v zimní bitvě

Druhá vlna EETTýká se tržeb z maloobchodu a velkoobchodu. Dotkne se kamenných, pojízdných i stánkových prodejen, supermarketů, trafik, podomního prodeje nebo třeba e-shopů. Pokud však například farmář prodává vlastní produkty, pak má ještě čas. Bude se ho týkat až třetí a čtvrtá fáze EET v roce 2018.

Druhá vlna elektronické evidence tržeb se dotkne zhruba dvě stě padesáti tisíc podnikatelů. Podle informací z finanční správy si autentizační údaje vyzvedla jen čtvrtina z nich. „Nabízíme proto možnost vyzvednout si je v rozšířených úředních hodinách, a to do 28. února. Celý proces nastavení pokladny vyžaduje časovou rezervu, proto apelujeme na podnikatele, aby si autentizační údaje vyzvedli co nejdříve," vzkázala mluvčí finanční správy Petra Petlachová.

Okresní hospodářská komora ve Vyškově tento týden pořádala pro podnikatele seminář, kde se mohli s druhou vlnou EET blíže seznámit. „Ukončení provozu nám zatím nikdo nehlásil. Spíš mě překvapují zprávy od finanční správy, která uvedla, že je obrovské množství nevyzvednutých registrací. Když jsme zvali na seminář, obcházeli jsme Masarykovo náměstí a tam už zhruba sedmdesát osmdesát procent obchodů má dokonce registrační pokladny," informoval ředitel vyškovské komory Jiří Pinkas.

Potvrdil ale případ Šebetova. „Problém může nastat spíš na malých vesnicích. Kolikrát je drží už lidé v důchodu a k EET přistupovat nechtějí. Komplikované to můžou mít i podnikatelé, kteří se zaměřují například na rozvoz zboží," odtušil Pinkas.

Například majitel firmy na rozvoz farmářských bedýnek Jan Hrnčíř, které čerstvé ovoce a zeleninu zaváží na Vyškovsko i Blanensko, věc vyřídil jednoduše. „Zjistil jsem, že nespadám do žádných škatulek, nejsem ani doprava, ani maloobchod. Abych předešel problémům, rozhodl jsem se program stáhnout do telefonu. K tomu malou přenosnou tiskárnu a účtenky můžu začít vydávat," sdělil Hrnčíř.

Většina zákazníků mu však platí převodem. Pokud se tak nestane a on klienta navíc nezastihne doma, nechá mu bedýnku přede dveřmi. „Bez účtenky. A buď mi ji zaplatí převodem anebo při příští návštěvě vytisknu účtenky dvě," vysvětlil Hrnčíř. Neobává se ani ztráty signálu. „Například v Moravském krasu ho nemám často. Ale nová metodika povoluje účtenky vytisknout už ráno, když vyjíždím," dodal podnikatel.

Co se týká první vlny EET, u té už jsou v plném proudu kontroly. „Za Jihomoravský kraj evidujeme 811 kontrol, přičemž v sedmašedesáti případech bylo zjištěno celkem čtyřiaosmdesát pochybení. Nejčastěji se jednalo o nevystavení účtenky v jednapadesáti případech," dodala Petlachová.

Čtěte také: Restaurace ještě zdraží. Po zavedení EET i kvůli pivu