Někteří v cyklistických dresech, na jiných je vidět, že bicykly vytahují spíš svátečně a že jet se dá i v riflových šortkách či plavkách. Kde se tady vzala taková různorodá směsice? Všechny přilákal už pátý cyklovýlet obcemi mikroregionu Malá Haná. Před sebou mají třiačtyřicet kilometrů.

Startovní rampou jako první projíždí Jozef Regec. Vítěz jedné etapy Závodu míru v roce 1986, úspěšný český reprezentant na olympiádě v Soulu i na mistrovství světa v Rakousku v silniční cyklistice. Kdyby chtěl, mohl by všem ukázat záda asi hodně rychle. Nepřijel ale závodit, o to koneckonců při cyklovýletu vůbec nejde. Regec je od loňska senátorem za Blanensko. Politiku ovšem pro tentokrát vynechává. „Připadám si tady jako mezi svými, když vidím tolik lidí na kole,“ zdraví výletníky a vyráží na trať.

Z parku ještě ani všichni nevyjeli. Prásk! Duše v kole jednoho z výletníků nevydržela asi to horko. A rozhodně není jediná. Po cestě takových ještě bude. „Hlavně ať taky nepíchnu,“ přeje si při pohledu na „opraváře“ na každém druhém kilometru Lenka Chalupová z Vanovic. Do cíle nakonec skutečně dojede bez defektu. „Je to výborná akce. Odreaguji se od dětí a hlavně si užívám setkání s lidmi z okolních vesnic, které jinak třeba celý rok nevidím,“ říká žena.

Jako všichni ostatní dostávám na krk orientační mapku s programem, na které bude na konci výletu celkem devět razítek z jednotlivých obcí Malé Hané, na ruku žlutý náramek. „Tady podepište, že nepojedete opilí a že jedete na vlastní nebezpečí. A tady máte registrační značku na kolo,“ dává muž u prezenčního stolku rady a samolepku za třicetikorunové startovné.

Pevná tradice

Start i cíl je v Šebetově proto, že obec tentokrát cyklovýlet pořádá. Devět vesnic mikroregionu se totiž v organizování akce střídá. „Přijelo zase víc lidí než loni, což nás moc těší. Vracejí se ti, kteří jeli už v minulých letech a k nim se přidávají další. Asi to svědčí o určité úrovni a už pevné tradici,“ míní starosta Šebetova Zdeněk Čížek. Mikroregion Malá Haná stejně jako řada dalších vznikl před lety hlavně proto, aby obce snáze získávaly dotace. „Tehdy jsem se bál, že jde jen o další účelové sdružení, které se brzy rozpadne. Naštěstí jsem se spletl. Nyní je to tak, že k sobě v obcích máme mnohem blíž, vymýšlíme společné věci, pomáháme si, nejde jen o peníze. Díky cyklovýletu se setkají lidé z těchto vesnic a zažijí spolu pěkné odpoledne a večer,“ dodává Čížek.

Vanovice. První zastávka, první razítko. A taky mimořádná příležitost vystoupat do věží tamního evangelického chrámu, rozhlédnout se z výšky po okolí a prohlédnout si opravený stroj věžních hodin. I s výkladem. „Za tuto možnost jsem vážně ráda. Opravené hodiny i unikátní pérové zvonění jsem moc chtěla vidět,“ říká po sestupu z věže Irena Bohatcová z Drválovic, která se na cyklovýlet vydala poprvé.

Borotín. Výborné koláčky na hospodském dvorku, voňavé makrely či prohlídka tamního arboreta. Pak průjezd lesem do bývalých lázní ve Velké Roudce. Ty nabídnou vítané osvěžení vodou z tamního pramene a pohled na zchátralé lázeňské budovy. Na zastávce ve Velkých Opatovicích je kromě jarmarku na zámeckém nádvoří a záplavy pestrobarevných jiřin v kartografickém centru možné vidět lázeňské budovy a celý areál lázní ještě v plné kráse. Na výstavě historických fotografií.

Skoro na každé zastávce dojíždím skupinu cyklistů ve stejných červených tričkách. Ukazuje se, že jsou ze Světlé. „Je nás asi čtyřicet. Dohodli jsme se u piva, že si necháme vyrobit stejná trička, abychom se na cyklovýletě poznali a měli na pátý ročník památku,“ usmívá se jeden z autorů nápadu Roman Dobeš.

Velké hermelíny

Sklizená pole obilí posetá balíky slámy jako velkými hermelíny. Nalité klasy kukuřice, červené jeřabiny podél cest. Projíždět na sklonku léta Malou Hanou, úrodným územím v nížině severního výběžku Boskovické brázdy, je požitek pro všechny smysly.

Na výletišti ve Skočově Lhotě nalévají limonádu, v Úsobrně nabízejí třeba výborné obložené topinky. Stoupání ke hřišti v Uhřicích. Topinek jsme si měli dát víc, už máme zase hlad. „Párky došly, hořčice taky, ale za chvíli všechno zase bude. A máme ještě uzené maso,“ nabízí obsluha ve vskutku originálním stánku ze staré autobusové čekárny se zrezivělou cedulí ČSAD Uhřice. V Cetkovicích hlavně ženy zůstávají v úžasu nad krásně zdobenými perníčky tamní Anny Ševčíkové. Poslední zastávka je ve Světlé. Kdo si tam nedal dršťkovou polévku, tak přišel o hodně.

Zpět do Šebetova přijíždím ve chvíli, kdy začíná vyhlašování tomboly. Je asi o dvacet stupňů méně než v poledne a pořádně se zatáhlo. Škoda. Šebetovští mají připravený další zajímavý program, ale po losování tomboly je většina cyklistů už tak prokřehlých, že odjíždí. Putovní pohár pro pořadatele dalšího ročníku přebírá starosta Světlé. Tak ahoj zase za rok.