Hlasování se zúčastnilo dvanáct z patnácti zastupitelů. Osm z nich bylo pro odvolání, čtyři se zdrželi hlasování.

Starosta Kunštátu Zdeněk Wetter uvedl, že sporné parcely zasahují pod fotovoltaickou elektrárnu, z níž má město nájem, nebo do průmyslové zóny, kterou radnice plánuje rozšiřovat. Nacházejí se také pod bytovými domy na ulici Nová či v okolí zámku směrem ke Zbraslavci. „Zastávám názor, že je naší povinností všemi dostupnými prostředky chránit majetek města. Pozemky dotčené restitucemi zasahují i do sadu Třešňůvka, který jsme obnovili díky dotacím," popsal již dříve Wetter.

V žalobě na určení vlastnictví k pozemkům v Kunštátě se sestry Těšitelky domáhaly neplatnosti převodu pozemků ze státu na město. Například zastupitel Petr Sojka se zdržel hlasování. Chyběla mu informace o tom, na co bude město v odvolání poukazovat. „Jednání bylo špatně připravené. Neúčastnil se jej právní zástupce města a nebylo zpracováno odvolání proti rozsudku ani právní rozbor. Podkladem bylo pouze rozhodnutí soudu a mapa dotčených pozemků se soupisem parcel. Je zřejmé, že dotčené pozemky patřily před rokem 1948 kongregaci a město by s ní mělo začít jednat o možné budoucí směně či odkupu klíčových pozemků," vysvětlil Sojka.

Radní Kunštátu Aleš Havelka hlasoval pro odvolání. „S řádem určitě budeme jednat. Pan starosta jej už kontaktoval. V celém státě nejsou některé restituce mezi městy a církvemi ještě doladěné. Když se s řádem domluvíme, odvolání se dá vzít zpět," sdělil Havelka.

Zastupitel Pavel Göpfert se mimořádného jednání z pracovních důvodů nezúčastnil. Ostatním zastupitelům ale poslal své vyjádření, že za pozemky je potřeba bojovat. „Kdyby je získal řád, bylo by to likvidační pro další růst města. Například lokalita směrem ke Zbraslavci je v územním plánu vymezená pro výstavbu rodinných domů. Vycházím z názoru kardinála Dominika Duky, že byla podepsaná smlouva o vydávání majetku mezi státem a církví. Zájmy různých řádů jsou ale za hranicí této dohody," sdělil Göpfert.

Podle něj by město mělo najmout právníka, který se problematikou restitucí zabývá a o majetek se prát i s dalšími městy či obcemi, které řeší podobný problém.

Sestry Těšitelky zveřejnily na svých webových stránkách prohlášení, které se týká právě restitucí v Kunštátě. V něm si nárokují lesní pozemky o rozloze dva a půl tisíce hektarů v katastrálních územích, které spadají pod lesní správy v Černé Hoře a v Jihlavě. A také pět budov – původně hájenek, z nichž dvě jsou již neobyvatelné. Kongregace neuplatnila svůj restituční nárok na zámek v Kunštátě a přilehlé nemovitosti ve správě Státního památkového úřadu.

Kastelán zámku Kunštát Radim Štěpán upřesnil, že Kongregace sester Těšitelek byla posledním soukromým držitelem kunštátského velkostatku do roku 1948. „Pokud budou řádu v restitucích vydány pozemky v okolí zámku, tak s tím nebudeme mít problém. Pro nás je důležité zejména to, jak vlastník pozemky udržuje. Ale do vlastnictví nijak nezasahujeme," uvedl Štěpán.

Po odvolání města může spor trvat i několik let. Teprve poté, co rozsudek soudu nabude právní moci, bude stát opět zapsaný v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků. Až pak by mohlo řeholní společenství požádat o jejich vydání.