Stále převažují ty, ve kterých se mlha dá krájet a kde se nekuřáci krčí u dýmem zahalené cedulky prostor pro nekuřáky. Postupně se objevují podniky, kde omezení kouření není pouhou formalitou. V Blansku mohou maminky s dětmi dokonce do restaurace i mimo dobu oběda, aniž by se přitom obávali nikotinového oparu. „Určitě je dobře, že je místo, kam se může i s dětmi. Nevadil by mi ani úplný zákaz kouření v hospodách,“ říká například Martina Fleková z Veselice.

„U nás se nekouří od desíti hodin dopoledne do dvou odpoledne. Bez omezení jsou kuřáci pouze ve výčepu,“ říká majitel známé restaurace Punkva na pěší zóně v centru Blanska. Omezení mu připadá dostatečné. „Rozšíření zákazu by nás určitě negativně postihlo, většina zákazníků zde i kouří,“ dodává Popelka a upozorňuje, že v podniku je fungující systém odvětrávání.

„Kouření mi v hospodách nevadí, sám si zapálím,“ tvrdí Libor Jelínek, který působí v holštejnské hospodě jako číšník i sportovec při klání v šipkových turnajích. Kouření měli omezeno v době obědů, v současnosti kuřáky nijak neomezují.

Nedávno zmenšili kuřákům prostor v podniku S – klub v Adamově. „Mají teď stejný prostor jako nekuřáci,“ říká provozovatel hostince Miroslav Svědínek. Na úbytek štamgastů si nestěžuje. „Naopak, začali chodit noví zákazníci, v Adamově je problém najít nezakouřenou hospodu,“ pochvaluje si Svědínek.

Jako správnému hospodskému mu kouř nevadí, ale zároveň si dokáže představit, že by hospoda fungovala i po úplném zákazu kouření v restauracích. „Bylo by to příjemné i pro mě,“ říká. Podle něj stačí kuřáky pouze nasměrovat, s vymezením prostor pro kouření často nemají problém. „Pořádáme tady v hale třeba turnaje pro mládež. Při nich se nesmí kouřit. Nikomu z kuřáků nevadí, že musí chodit ven,“ uzavírá Svědínek.

Jeho slova potvrzuje i ředitel Služeb Blanska, které spravují restauraci na zimním stadionu, Radek Snopek. „U nás se kouří pouze na zahrádce. Ten kdo sem přijde na pivo a chce si zakouřit, nemá problém udělat pár kroků a vyjít ven,“ říká Snopek. Čistě nekuřácká restaurace byl do jisté míry experiment. Zájem lidí dokazuje, že poptávka po nezakouřeném prostoru tady byla.

„Ukázalo se, že to nebyla chyba, chodí sem maminky s dětmi, pořádají se tady i různé sešlosti,“ dodává Snopek. Podle něj projekt nekuřácké restaurace vyplynul logicky z místa a určení podniku. „Je to součást sportovního ostrova, je určena také jeho návštěvníkům i mládeži. Nechtěli jsme rozšiřovat počty hospod v Blansku. Pouze doplnit ubytovací a restaurační služby,“ vysvětluje Snopek.