Jelito, uzená krkovička, řízek přes půl talíře, šťavnatá tlačenka. Čerstvé maso prasat z vepřínů na Blanensku si lidé můžou na zabíjačkách ještě dopřát, v příštích letech však už tomu tak být nemusí. Výkupní cena masa se snižuje, náklady na krmivo zvyšují. „Jestli to tak půjde dál, zkrachujeme,“ bojí se chovatelé. Polovinu produkce musel nedávno zrušit největší dodavatel vepřového masa z Blanenska, Agropodnik ve Skalici nad Svitavou.

„Dosud jsme měli dvě farmy, na každé z nich jsme chovali asi pět tisíc prasat, v Újezdu u Černého Hory a v Šebetově. Tu v Šebetově jsme ale museli před časem zrušit. Prasata z ní už jsme prodali, nyní musíme prodat ještě farmu,“ popsal ředitel Agropodniku Jan Jurásek.

Nízká výkupní cena za maso, rostoucí cena za krmivo a konkurence ze zahraničí. Právě to vedlo podle Juráska ke zrušení pětitisícového chovu prasat. „Výkupní cena za kilo na jatkách klesla v loňském roce pod pětadvacet korun. A těch pár kousků, které si lidé koupí na zabíjačky domů, nás nezachrání. Aby se zemědělské podniky udržely, musí se cena za kilo pohybovat nejméně kolem třiceti korun. Bojíme se, že jestli to tak půjde dál, neudržíme ani druhou farmu, kde v současnosti máme kolem pěti tisíc prasat, z toho asi dva tisíce na výkrm,“ doplnil ředitel Agropodniku.

Oproti vepřínu ve Skalici nad Svitavou, se chov zatím daří udržet v zemědělském družstvu Agrospol v Knínicích u Boskovic. Podle jeho ředitele Ladislava Menšíka jim ani nic jiného nezbývá. „Chov prasat jsme obnovili před dvěma a půl lety, od té doby jej máme stabilní, kolem dvě stě sedmdesáti prasnic a třinácti set prasat na výkrm. Situace na trhu s vepřovým masem je špatná, o tom, že bychom chov zrušili, ale ani uvažovat nemůžeme. Když jsme jej totiž obnovovali, dostali jsme dotace ze zemědělského fondu, které nás vážou minimálně pět let chov udržet,“ vysvětlil Menšík.

Také v Knínicích však bojují s výkupní cenou vepřového masa, která se rok od roku snižuje. „Když jsme začínali, pohybovala se cena za kilo kolem třiceti korun. Nyní je to už jen mezi třiadvaceti, čtyřiadvaceti korunami a to je málo na to, aby se družstva držela nad vodou. Přitom zájem o vepřové maso na jatkách je, za měsíc prodáme před dvě stě kusů, cenu ale snižuje dodávka masa z Německa,“ popsal problém ředitel Agrospolu.

V to, že by produkci zachránily domácí zabíjačky, podle něj ani oni doufat nemůžou. „Lidé si k nám pro prasata chodí, oproti dodávce na jatky však od nás odeberou jen tak kolem pěti kusů měsíčně,“ dodal Menšík.

Podle předsedy okresní agrární komory Kamila Vystavěla se s klesající výkupní cenou vepřového kvůli dodávce levného masa ze zahraničí potýkali zemědělci už v dřívějších letech, situace se však ještě zhoršila ke konci loňského roku. „Cenu vepřového v posledních letech sráží levné maso, které se vozí ze zahraničí, kde jsou zemědělci dotovaní státem a nízkou cenu si proto můžou dovolit. Doufali jsme, že letos se to už zlepší, ale po tom, co Německo zasáhla na konci loňského roku dioxinová aféra, se lidé tam bojí vepřové maso kupovat a to se tak za cenu, které nemůžou naši chovatelé konkurovat, vozí k nám. Jestli tento stav ještě potrvá, bojím se, že se české chovy prasat úplně zlikvidují,“ má obavy Vystavěl.