Ceny pečiva označila za vysoké Hana Kozlovská z Brna. „Jsem překvapená kolik korun může stát obyčejný chleba, sedmdesát korun je fakt hodně. Na druhou stranu mě to donutí šetřit a neplýtvat pečivem,“ sdělila žena.

Zdražování pekařských výrobků se nevyhne ani Petr Křivka, jednatel Pekařství Křivka se sídlem ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku. „Konkrétně v této provozovně nyní platíme měsíčně za plyn o pětadevadesát tisíc více než před půl rokem, za elektřinu o čtyřicet tisíc a za mouku o více než dvě stě tisíc korun více. Momentálně připravuji nový ceník. Rohlík bude stát tři koruny a padesát haléřů a chléb kolem padesáti korun,“ informoval jednatel.

Čerpací stanice. Ilustrační foto.
Cena benzinu na jihu Moravy po snížení daně: pokles o 2 koruny i plán zdražovat

Podle Jiřího Balabána je velmi pravděpodobné, že u některých výrobků narazí na hranici prodejnosti. „Pokud zákazník začne hledat to nejlevnější pečivo, může se stát, že si sám vyhodnotím situaci jako neudržitelnou,“ svěřil se majitel Pekařství Balabán se sídlem ve Veverské Bítýšce na Brněnsku.

Nárůst cen vstupů pro pekárny se podle Bohumila Hlavatého, výkonného ředitele českého Svazu pekařů a cukrářů, pohybuje v průměru okolo osmdesáti procent a stále roste. „Současné ceny pečiva ani zdaleka pekařům nekompenzují nárůsty vstupů. U malých pekáren s vlastní prodejnou a mimo velká města se začíná ukazovat, že hraniční cenou je zřejmě cena šedesát korun za kilo konzumního chleba. Při této ceně se část zákazníků přesouvá od svého pekaře do supermarketů, kde je cena zatím stále nižší,“ uvedl Hlavatý.

Před hlavním nádražím v Brně se často scházeli lidé bez domova.
Přednádraží v Brně bez bezdomovců: kvůli uprchlým romům si neměli kam sednout

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy kilo chleba podražilo oproti minulému roku o téměř čtyřicet procent. „Chléb nyní stojí v průměru pětatřicet korun a sedmdesát haléřů, loni stál pětadvacet korun a šedesát haléřů. Pokud bude stát více než šedesát korun, tak už lidé budou muset hledat nějaké alternativy, případně omezovat spotřebu chleba. Tím klesne poptávka po pečivu, což bude znamenat, že pekárny nepokryjí své náklady a ukončí činnost,“ vysvětlil ekonom.

Největší vliv na cenu pekárenských výrobků má podle ekonoma zdražování surovin. „Mouka meziročně zdražila o dvě třetiny, tedy o pětašedesát procent. K tomu se přidává růst mezd pekařů, cen plynu a elektřiny, protože pece jedou poměrně intenzivně na energie. Pokud pekařům vzrostou vstupní náklady natolik, že zdraží chleba na sedmdesát korun a současná situace tomu nahrává, tak v takovém případě může zkrachovat patnáct až dvacet procent pekáren,“ doplnil Kovanda.