Přesně před osmdesáti lety transportovali nacisté Židy z Boskovic na Blanensku a okolí. Odjelo jich 458. Po druhé světové válce se z nich vrátilo pouhých čtrnáct. „Stál jsem na rohu farské zahrady a dnešní Traplovy ulice. A v tichosti se loučil se všemi, kteří odcházeli s kufry na nádraží, kde je dali do „prasečáků“,“ zavzpomínal na tragický moment jeden z boskovických pamětníků Josef Vybíhal. V té době mu bylo šest let.

Sobota čtrnáctého a neděle patnáctého března 1942 byly vpodstatě začátkem konce Židů v Boskovicích a jejich blízkosti. Místní o víkendu odhalili při pietním aktu na tamním nádraží pamětní desku z černé žuly a dobovou fotografií z Muzea regionu Boskovicka. „Tragédii z roku 1942 si připomínáme v době, kdy v Evropě zuří válka na Ukrajině. Proto každá připomínka agrese vůči demokracii, míru a svobodě je na místě,“ řekla při odhalování pamětní desky senátorka Jaromíra Vítková.

Studentům boskovického gymnázia se v minulosti podařilo v unikátním projektu vypátrat tři Židy z Boskovic, kteří přežili holokaust a byli ochotni o tom mluvit. Psal se rok 2005. Mezi pamětníky byla Eva Morris z Izraele, která před několika lety Boskovice navštívila. „Kdybychom s projektem přišli o pár let později, už by v podstatě nebylo koho se ptát,“ uvedla před časem profesorka gymnázia Světlana Trefná, která tehdy studenty vedla.

Obchod a řemesla

Boskovice už od středověku patřily k jednomu z nejvýznamnějších středisek židovského osídlení na Moravě. Vedle Mikulova, Třebíče, Uherského Brodu, Holešova a Prostějova. „Maximum dosáhla židovská obec v Boskovicích až ve druhé polovině 19. století, kdy zde žilo 1810 Židů. Domovské právo jich mělo 2018. Za první republiky žily v Boskovicích necelé čtyři stovky Židů,“ napsal v knihách o boskovických Židech Jaroslav Bránský.

Jejich doménou byl obchod a řemesla. K roku 1799 se například váže záznam, že se Židé dokonce mohli stávat po schválení boskovického magistrátu mistry v tamním řeznickém cechu. „Po roce 1848 se boskovická židovská obec změnila v politicky samostatné městečko s vlastním starostou, policií i hasičským sborem. Ze všech židovských obcí na Moravě měly tehdy pouze boskovická a holešovská obec i samostatný katastr. Význam židovské obce v Boskovicích vyvrcholil roku 1851, kdy se zdejší rabín Abraham Placzek stal zemským rabínem na Moravě a byl jím až do smrti 1884,“ zmínil v publikacích Bránský.

Dodal, že v 19. století boskovičtí Židé rozšířili podnikání o průmyslovou výrobu. Ve městě i okolních obcích zakládali továrny. Mnozí se proslavili jako vědci, lékaři, talmudisté, spisovatelé, herci nebo zpěváci. V Boskovicích po nich v Židovské čtvrti zbyla řada historických staveb. Patří k nejzachovalejším židovským památkám v Česku. Nachází se tam dvacet památkově chráněných staveb spolu s bránou, synagogou, kašnou a masnými krámy. Tuto lokalitu už bezmála třicet let podporuje akce Boskovice – festival pro židovskou čtvrť.