Podle Dvorské tamní vzduch znečišťují nejvíce topeniště na tuhá paliva. „Myslím si, že by se o této problematice mělo více mluvit i na úrovni malých obcí a snažit se současný stav změnit. Je to ovšem běh na dlouhou trať. Lidé jsou zvyklí celý život topit kde čím a stejně tak pálit odpad na zahrádkách,“ říká žena.

Proč jste se do měření pustili?
Zjednodušeně řečeno chceme vědět, co dýcháme. Je relativně dobře známé, že v menších obcích, které navíc leží v údolí a kde jsou horší rozptylové podmínky, je kvalita ovzduší zhoršená. Průmysl a doprava jsou zde zastoupené v malé míře a znečištění tak padá na vrub hlavně topeništím na tuhá paliva v domácnostech. Tam kromě dřeva často končí i odpadky. Čím horší palivo, tím jsou emise logicky horší. Nejvážnější je situace v zimních měsících. To ale není v žádném případě jen problém Spešova. Malé obce většinou nejsou pokryté oficiálními měřícími stanicemi a stupeň znečištění se dopočítává podle modelů zejména z dat nejbližších stanic.

Ve Spešově na Blanensku (na snímku) funguje od začátku letošního roku poloprofesionální stanice v režii Spešovského okrašlovacího spolku, která měří kvalitu ovzduší. Zaznamenává koncentraci jemných prachových částic do velikosti dva a půl mikrometru.
Chceme vědět, co dýcháme. Ve Spešově měří spolek kvalitu ovzduší

Jak je to s topením v domech přes krbová kamna, která jsou velmi oblíbená?
Z pohledu znečištění ovzduší docela problematické. Topením v často „přidušených" krbových kamnech vzniká více emisí než ve správně provozovaných moderních kotlích. Záleží také, čím lidé topí. Často se totiž jedná o nedostatečně vysušené dřevo. Po kůrovcové kalamitě se navíc nyní dřevem topí víc, protože je dostupnější.

Kam jste speciální měřící přístroj umístili a co přesně zaznamenává?
Měříme koncentraci jemných prachových částic do velikosti dva a půl mikrometru, takzvané PM2,5. Záměrně jsme vybrali místo v zástavbě. Přístroj by tak měl měřit opravdu to, co místní dýchají. Na stránkách spolku máme odkaz na web s naměřenými hodnotami. Jsou přístupné zdarma a aktualizují se každou hodinu. Přístroj je vybavený laserovým paprskem a naměřené hodnoty jsou kontrolovány mimo jiné srovnáním se satelitními daty. Jedná se o poloprofesionální měřící stanici.

Takže lidé se hned dozvědí, jaké je aktuální míra znečištění ovzduší v obci?
Ano. Data jsou použitelná z velké míry i pro sousední Ráječko, Rájec-Jestřebí a Dolní Lhotu. Vše je doplněné barvami od zelené po fialovou, které značí míru znečištění. A ikonami od symbolu usměvavé tváře až po obličej zakrytý plynovou maskou. Je to z našeho pohledu určitá služba lidem. Vyšší koncentrace jemných prachových částic v ovzduší je problematická například pro lidi s kardiovaskulárními a plicními chorobami. Pro těhotné ženy a děti. Jsme součástí celosvětové sítě měřících stanic IQAir AirVisual. Takže si lidé mohou srovnat znečištění ovzduší ve Spešově například s Pekingem.

Fungují jako houba

Čím jsou jemné prachové částice, které se do vzduchu dostávají například z topenišť na tuhá paliva, nebezpečné?
Čím jsou jemnější, tím se dostávají hlouběji do plic. Fungují jako houba. Vážou na sebe tisíce různých látek. Například řadu těžkých kovů a rakovinotvorných látek. Ty se mohou z plic dostat až do krevního řečiště. Jsou pozůstatkem spalovacích procesů například ze strany dopravy a průmyslu. Ten my tady ve Spešově ale prakticky nemáme. Tady dominuje přes zimu znečištění ze zmíněných topenišť. A to velmi znatelně. Je to silně cítit. V teplejších měsících je situace výrazně lepší. I když se tu spaluje odpad ze zahrádek.

Jaké hodnoty jste tedy zatím od začátku letošního roku naměřili?
U zmíněných částic do velikosti dva a půl mikrometru je legislativně povolený roční průměr 20 mikrogramů na metr krychlový. Světová zdravotnická organizace ale doporučuje 10 mikrogramů na metr krychlový. V únoru jsme ve Spešově naměřili průměrnou koncentraci 70 a v březnu pak 46,5 mikrogramů na metr krychlový. To byla katastrofa. V dubnu už to bylo 22,9, v květnu 9,5, v červnu 13,3 a v červenci 11,2. Zatím jsou to jen moje odhady a spekulace, ale domnívám se, že se v ročním průměru přes povolenou hranici i tak dostaneme. Sama jsem na to zvědavá

Ilustrační foto
Řidiče čeká mezi Černou Horou a Lažany uzavírka s objížďkou. Ve směru na Brno

Spousta lidí ale namítne, že jiný způsob topení je dražší…
Ano to je jeden pohled na věc. Když však má člověk zdravotní potíže kvůli znečištěnému ovzduší a nemůže pracovat, je doma nebo v nemocnici, tak jsou to také peníze. Péče o dítě s astmatem také něco stojí. Je to o přístupu a změně myšlení. Jestli investovat do sebe a zamyslet se nad tím, jak svým chováním ovlivňuji své okolí. Není to jednoduché. Existují ale různé dotace a pobídky na výměnu starých kotlů na pevná paliva nebo na pořízení tepelných čerpadel. Myslím si, že by se o této problematice mělo více mluvit i na úrovni malých obcí a snažit se současný stav změnit. Je to ovšem běh na dlouhou trať. Lidé jsou zvyklí celý život topit kde čím a stejně tak pálit odpad na zahrádkách.

Podle výzkumů předčasně zemře v Evropě kvůli znečištěnému ovzduší ročně zhruba čtyři sta tisíc lidí…
Ve velkých městech a průmyslových oblastech je to kvůli velké koncentraci dopravy a průmyslu. V menších sídlech jsou, jak už jsem zmiňovala největším zdrojem znečištění lokání topeniště. Že je na venkově čerstvý vzduch? Hojně rozšířený omyl. To u nás hlavně v zimě na řadě míst neplatí a situace je tam často horší než ve městě. Pořád se to ale z mého pohledu nebere vážně. Přitom respirační onemocnění jsou velmi častá. Jsou už také zveřejněné studie ohledně aktuální epidemie koronaviru, které poukazují na to, že znečištěné ovzduší přispívá k části úmrtí pacientů s Covid-19.