Vodu Černohorským stále dodává Vodárenská akciová společnost a vodovody a kanalizace vlastní svazek. Podle členů spolku Naše voda, který vyhlášení referenda inicioval, neexistuje smlouva o tom, že se Černá Hora na začátku devadesátých let minulého století stala členem svazku. „Zastupitelstvo městyse schválilo vstup do svazku osmnáctého března 1993. Týden poté se konala valná hromada svazku, která odhlasovala zakladatelskou smlouvu a stanovila, jaký majetek obce do svazku vkládají. Aby však mohla smlouva platit, muselo by ji zastupitelstvo městyse schválit. Neexistuje ale žádný doklad o tom, že by to zastupitelé tehdy udělali," sdělil předseda spolku a odborník na vodohospodářství Vlastimil Polínek.

Podle něj se proto Černá Hora vlastně nikdy oficiálně nestala členem svazku. „Celých dvacet let tak svazek hospodařil s majetkem městyse nezákonně a přisvojil si veškeré zisky z výroby pitné vody. Když sečteme rozdíl mezi výrobními náklady na kubík vody a prodejní svazkovou vodou, tak nám svazek za ta léta dluží kolem padesáti milionů korun," upozornil Polínek.

Předseda svazku Jiří Charvát to ale považuje za nesmysl. „Černá Hora byla jedním ze zakládajících členů svazku. A ve všech obdobích měla své zástupce v předsednictvu, spolupodílela se na rozhodování o investicích," řekl Charvát.

Vedení městysu se proto obrátilo na kraj. „Poradil nám to právník. Chceme mít jistotu, jestli městys tedy byl, nebo nebyl členem svazku," řekl starosta Černé Hory Ondřej Měšťan.

Jihomoravský kraj dal za pravdu svazku. Městys se odvolal. „Odvolání jsme předali ministerstvu vnitra i se spisovým materiálem. Kraj bude postupovat dle jeho rozhodnutí," uvedl mluvčí Jihomoravského kraje Jiří Klement.

Černá Hora se navíc pravděpodobně bude se svazkem soudit o majetek. Svazek již Černé Hoře poslal dokumenty, které se týkají oddělitelného majetku. Podle Charváta jde o infrastrukturu, která slouží k odvodu odpadních vod a distribuci pitné vody. Tento majetek lze vydat. „Jelikož jsme do něj investovali a dělali na něm opravy, požadujeme po městysi kolem sedmi milionů korun," upřesnil Charvát.

Neoddělitelným majetkem je pak čistírna odpadních vod a vodní zdroj Zelený kříž. Ten chce svazek i městys. „Předpokládám, že v této věci bude muset rozhodnout soud," upřesnil Charvát.

Také podle zastupitele a člena spolku Naše voda Miloše Bílého bude zřejmě soud nevyhnutelný. „Svazek přišel o vysoce ziskovou obec, a tak chce vše udržet co nejdéle. Je totiž jasné, že nepřistoupíme na jeho podmínky, které jsou pro městys nevýhodné. I kdybychom vybudovali vlastní zdroj, tak vodné i stočné budou levnější. Budeme také moci vytvořit a využívat rezervní fond na obnovu infrastruktury, který bude plně doplňovaný z výběru vodného a stočného. Dosud investice do vodohospodářského majetku platila obec buď z plusovosti svazku, nebo, a to častěji, ze svého rozpočtu," uvedl Bílý.