První zastávku má výstava od listopadu do února ve Städel Museu v německém Frankfurtu nad Mohanem. Druhou pak od března v prostorách Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Odtud se v červnu část unikátního oltáře vrátí zpět do Adamova. „Zapůjčení části oltáře iniciovalo vedení Národní galerie v Praze. Oltář po své rekonstrukci oslovil zahraniční odborníky. Pro nás je to velká reklama," řekl adamovský farář Jiří Kaňa.

Tříčlenný tým restaurátorů vyjmul tři bloky s apoštoly ze spodní části světelského oltáře v pondělí. Sochy z lipového dřeva odborníci očistili a prohlédli, zda je nenapadly plísně. Restaurátoři také opravili drobná poškození. Rozebrané kusy označili štítky s popisky a připravili na transport. „Oltář je ve velmi dobrém stavu. Měli jsme obavy, že se při demontáži objeví nějaký problém. Ale zatím to vypadá, že je vše v pořádku," řekl při rozebírání dřevořezbářského skvostu Blanenskému deníku Rovnost jeden z restaurátorů Jakub Hamsík.

Klimatizované boxy

Ten s dalšími třemi kolegy před osmi lety světelský oltář restauroval. „U podobných děl je největší problém změna klimatu a přesuny. I když jsou třeba dlouhodobě ve špatném prostředí, není riziko poškození tak velké jako při stěhování a střídání teplot. I proto se pro transport dělají klimatizované boxy. My na výstavy pojedeme také a bloky apoštolů tam nainstalujeme a pak zase rozebereme," dodal restaurátor z Prahy.

Zaprášené a na některých místech s malými vyvrtanými otvory po červotočích. I po rozebrání však vypadaly bloky apoštolů na zemi stále impozantně. „Je to unikátní dílo geniálních řezbářů. To snad ani není možné, že tohle vyrobil člověk rukama bez nějaké techniky," poznamenal s úsměvem další z restaurátorů Jáchym Krejča.

Podle faráře Jiřího Kani se původně uvažovalo o tom, že se na výstavy přesune oltář celý. „Padlo to jen na začátku jednání. Pak byl ten nápad zavržen. Technicky to bylo nemožné. Výstava není jen o světelském oltáři, takže tam bohatě stačí jen jeho část. Na výstavy měla dorazit i část oltáře z pražského kostela Matky Boží před Týnem," dodal farář Jiří Kaňa.

Tisíce turistů

Ročně adamovský kostel svaté Barbory navštíví přibližně šest tisíc turistů. Ti do Adamova míří hlavně kvůli světelskému oltáři, který je od roku 2010 národní kulturní památkou. Oltář pochází z let 1516 až 1525, kdy ho vyřezalo údajně šest řezbářů pro cisterciácký klášter v dolnorakouském městě Zwettl. „Světelský oltář je pro turisty velký tahák. Přes zimu do kostela svaté Barbory v Adamově moc turistů nechodí. Oltář bude nekompletní jen dva měsíce v hlavní sezoně. Myslím, že to nebude problém. V červnu už ho restaurátoři zase složí dohromady," uzavřel Kaňa.