Takové řešení by znamenalo nejmenší postih terénu a odvedení příměstské dopravy z centra města Brna, ale neřeší napojení na dálnici a tedy na transevropskou silniční síť. Propojení s dálnicí D2 by zajistila soustava obchvatů a tunelů městského silničního okruhu.

Problematika R43 přesahuje obvod okresu Blansko a je nutno vidět stavbu ve větší šíři, v rozčlenění na jednotlivé stavební úseky. Stavba D1 (Troubsko, Ostrovačice) – Kuřim, Kuřim – Černá Hora, Černá Hora – Svitávka, Svitávka – hranice Jihomoravského kraje, hranice Pardubického kraje – R35 (Staré Město u Moravské Třebové, Svitavy).

Doposud není rozhodnuto odkud a kam nová silnice vlastně povede. Je zřejmé, že musí spojit dálnici D1 s rychlostní silnicí R35. Jenže není pevně rozhodnuto, zda bude napojení na dálnici u Ostrovačic nebo u Troubska a jestli se bude R43 napojovat do R35 u Moravské Třebové či Svitav.

Několik variant

Stejně tak existuje několik verzí trasování R43. Všechny již byly v tomto seriálu popsány. Varianta 1 (Bystrcká) dnes již přináší více záporů než kladů a je v původním záměru fakticky neproveditelná. Variantu 2 (Boskovickou brázdou) lze po některých úpravách a snížení negativ přijmout. Varianta 3 postrádá propojení na transevropské silniční tahy a neúměrně zatěžuje Brno. Varianta 4 může být po doladění proveditelná. Aktivní nulová varianta připadá v úvahu, zejména po odvedení dopravy z centra Brna a dořešení napojení magistrály na dálniční síť.

Hovoříme o dopravním koridoru Vídeň – Katowice, jehož součástí má plánovaná silnice R43 být. Zároveň je začleněna do transevropské silniční sítě TEN – T a rovněž má splnit požadavky na odvedení tranzitní dopravy z města Brna. V každém případě je nutno dotáhnout provázání silnic R43 a R52 s dálnicemi D1 a D2 obchvatem Brna pomocí tangent (dálničních spojek). Momentálně jsou přípravy stavby pozdrženy, jelikož Nejvyšší správní soud zrušil územní plán Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj nemá platný územní dokument, ale probíhá připomínkování zásad územního rozvoje JMK. Investor, Ředitelství silnic a dálnic, podal žalobu na Ministerstvo životního prostředí pro zdržování stavby.

Nelze opomíjet podněty vzešlé z občanských sdružení a ekologických organizací, poněvadž tyto spolky chtějí přispět ke stavbě spolu s investorem, projektanty i odpovědnými politiky. Pravdou zůstává, že všechny zmíněné složky musí spolupracovat, aby se dobraly k takovému výsledku, který bude mít nejmenší negativní dopady na krajinu i obyvatele. Další kroky musí být v souladu s evropskou legislativou, národními normami i veřejným zájmem.

Dokončení problematiky a nástin další linie seriálu vám přinese příští část.

JIŘÍ VYMĚTALÍK