Nebyly to však jen archeologické výzkumy. Od prvopočátků moderní speleologie se průzkumníci zabývali možným pokračováním mohutné tunelové chodby, jejíž větší část (místy až do hloubky deseti metrů) je zaplněna sedimenty. O tom, že se jedná o prastarou říční chodbu, není pochyb. Svědčí o tom nalezené štěrky překryté mladšími usazeninami na dně. Podstatnou část jeskyně tvoří čtyřiašedesát metrů dlouhá a téměř dvacet metrů široká chodba, která je však přerušena mohutným závalem. Pokusy o proniknutí těsného sboru balvanů skončily vždy nezdarem.

Snahu proniknout konečným závalem měl již roku 1889 krasový badatel Dr. Martin Kříž. V polovině dvacátého století probíhaly pokusy razit skrz neprostupné místo štoly, ale ani to nevedlo k úspěchu. S příchodem moderních metod geologického výzkumu byl opakovaně prováděn geofyzikální průzkum na povrchu v místech, kde lze předpokládat pokračování. Cílem bylo najít místo na povrchu ve směru možného pokračování, kde by byla provedena sondáž. Ale ani tyto metody nepřinesly jednoznačnou odpověď na otázku, zda má Pekárna rozsáhlejší pokračování ve formě volných prostor. Výzkum naznačil, že konečný zával v Pekárně není lokální, ale je rozsáhlejší než se předpokládalo.

Významnou, i když negativní roli v problematice pokračování Pekárny a okolních jeskyní hraje těžba vápence v Mokrském lomu. Tato činnost nevratně likviduje jakékoliv krasové jevy v této části Moravského krasu, mohla by však napomoci odkrýt nové jeskyně, popřípadě dutiny související s Pekárnou. Přestože byly v Mokrském lomu již objeveny dvě významnější jeskyně, souvislost s Pekárnou se prokázat nepodařilo. Rozsáhlejší systém volných prostor zatím nebyl objeven. Čelba lomu je od Pekárny vzdálena přibližně půl kilometru.

V podzemí za Pekárnou se stále skrývá jeden z krasových otazníků. Zda tam existují volné větší prostory, možná ukáže čas. Momentálně je však situace stejná, jako na počátku speleologického bádání v devatenáctém století. Rozlehlá chodba Pekárny rázem končí nepřekonatelným závalem.

O možnostech pokračování Pekárny i jiných jeskyní neměli pravěcí lidé žijící zde i v dalších jeskyních Moravského krasu ani tušení. Zabývali se lovem, ale i výrobou užitkových a ozdobných předmětů. Když obyvatelé jeskyní nakreslili zvíře nebo vytvořili figurku, je zřejmý jejich umělecký záměr. Přesto existují výtvory pravěkých lidí, jejichž výklad je předmětem diskusí. A zvláště, když se jedná například o nejstarší zjištěnou jeskynní kresbu na našem území. O tom bude příští díl.

PETR ZAJÍČEK