Mnozí se snaží lovit z paměti zapadlá slovíčka, která jim v minulosti vtloukal do hlavy komunistický režim ve školách. „Ja něpanimaju, što ty gavariť?“ rezignovala vtipně na další rozhovor v ruštině i Světlana Kolstrunková z brněnských Bohunic.

Patří k mnoha dalším, kteří povinně naučenou ruštinu už pak nikdy nepoužili. „Učila jsem se ji devět let, dokonce jsem z ní maturovala. Ale dnes mám strach vůbec něco v ruštině z pusy vypustit,“ bránila se šedesátiletá žena.

Cosples nebo ples pro kostýmované fandy komiksů a animovaných filmů roztančil brněnský hotel Cosmopolitan.
Hvězdné války i japonské anime: podívejte se na ples komiksových postav v Brně

Pro mladší generace je ale příchod Ukrajinců, jejichž jazyk se ruštině podobá, výzvou. Je mezi nimi i Eliška Nohavicová z Miroslavi na Znojemsku. Vrhla se totiž do charitativní pomoci uprchlíkům. „Začala jsem se hned učit některá základní slovíčka. A mezi prvními mě dojal překlad slova prosím, ukrajinsky se totiž řekne buď laska,“ nadchlo ženu.

Běžně hovoří anglicky, ale blízkost slovanského jazyka v sobě ukrývá podle ní i další překvapení. „Je to občas matoucí a zároveň vtipné. Překvapilo mě třeba, že zelenina se řekne ovoči,“ vybavila si další kuriozitu Nohavicová.

Obezřetní by měli být lidé i při zaslechnutí ukrajinského slova kalhotky, tedy kolgotki. Mohou si být jistí, že autor slov myslí v tu chvíli výhradně na punčocháče.

Základní fráze v ukrajinštině:

Dobrý den – Privit
Prosím – Buď laska
Děkuji – Djakuju
Hledat – Šukati
Dítě – Ditina
Otec – Baťko
Matka – Mati
Voják – Soldat
Válka – Vijna
Strach – Bojatisja
Jídlo – Charčuvanja
Na shledanou - Do pobačenja

Za legendární větu, která obletěla celý svět, lze už považovat proslulou odpověď ukrajinské posádky, jež obdržela výzvu ke kapitulaci z ruské válečné lodi. Větu „Ruskij vojenyj korabl, idi na chuj!“ není třeba vysvětlovat, každý si domyslí, do jakých míst operátor vysílačky vyzyvatele nasměroval.

Zděšení může ale u našinců vyvolat naopak snaha Ukrajinců při hledání práce. „Slovíčko hledat je v češtině sprosté slovo (šukati pozn. redakce). Věřím ale, že díky velmi podobné mentalitě Čechů a Ukrajinců a také stejnému smyslu pro humor a schopnosti dělat si ze sebe legraci, si na jazykové odlišnosti rychle zvykneme,“ nepochybovala překladatelka z Jihlavy Maryana Popovych, která má kořeny na západní Ukrajině. V Česku bydlí a pracuje už přes dvacet let.

Ukrajinština je podle ní blízká spíš polštině než ruštině a má svá specifika. „Lidé, co přijíždí do Česka, pochází ale od ruských hranic, budou mít snahu mluvit rusky, aby se tu lépe domluvili,“ neměla obavy z jazykové bariéry Popovych.

Z kontaktu s ukrajinskými ženami, které sem přichází, ví, že se chtějí co nejdříve naučit česky. „Už kvůli tomu, že tu chtějí také pracovat. Vědí, že domů se zřejmě hned tak rychle nevrátí, byť si to velmi přejí,“ poukázala tlumočnice.

S nabídkou online kurzů češtiny pro Ukrajince už přichází také první jazykové školy. Zájemci se mohou přihlásit zdarma k výuce například v Jazykové škole Lingua Centrum. V pondělí zahajuje první kurz češtiny pro ukrajinské děti také jihomoravské Centrum pro cizince. „Další kurzy pro děti mladšího školního věku, teenagery a dospělé budou následovat o týden později,“ potvrdila mluvčí centra Kateřina Malec Houfková.