Jednatel společnosti Pražská 5, která objekt vlastní, Luděk Řehoř je z toho v šoku. Podle něj mu město hází klacky pod nohy. „Je to politické rozhodnutí. Někdo zřejmě má zájem na tom, abychom památku neopravili. Zaráží mě, že vedení města se o to nezajímá a nic s tím nedělá," řekl Řehoř.

Dvořáková se ve svém rozhodnutí mimo jiné opírá o zákon o státní památkové péči. Oprava, kterou chce investor udělat, by podle ní byla pro objekt fatální. „Došlo by k takové změně vzhledu, že by stavba v exteriéru ztratila svůj původní charakter hospodářského dvora, který si uchovávala po staletí a pro nějž byla za kulturní památku prohlášena. Tím by byla poškozena nejen památka samotná, ale na hodnotách by značně utrpěla i část památkové zóny," píše ve svém rozhodnutí referentka boskovické památkové péče.

Výhrady má zejména vůči rekonstrukci střechy. „Není možné připustit poškození a částečnou likvidaci krovové konstrukce," uvedla dále Dvořáková ve svém odmítavém stanovisku.

Ředitel pracoviště Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha to ale vidí jinak. Vydání souhlasného posudku podle něj předcházela řada diskusí mezi investorem a památkáři. Ti před časem pro rekonstrukci také nebyli. „Projekt se postupně vyvíjel. Proměnu objektu dříve navrhli i studenti architektury jako své semestrální práce. Ale žádný návrh nebyl z hlediska památkové péče přijatelný. Nynější navržené stavební úpravy památkovou zónu nijak nenaruší. Změny se mají týkat hlavně vnitřních prostor, vzhled stavby se směrem k ulici a zámku nijak nezmění," upozornil Vácha.

Dvořáková s tím nesouhlasí. Rozhodnutí brněnského památkového ústavu kritizuje. „Se záměrem v podstatě bezpodmínečně souhlasil. Tím zcela rezignoval na svou funkci. Nejenže neodůvodnil, proč dal přednost soukromému zájmu před zájmem veřejným, ale ani to, co ho vedlo k zásadní změně názoru. Ještě před pouhými třemi lety nesouhlasil s podstatně menším zásahem do vzhledu a střešní konstrukce objektu," trvala na svém Dvořáková.

Majitel se odvolal

Řehoř nad tím jen nechápavě kroutí hlavou. Podal odvolání na Krajský úřad v Brně. Doufá, že ten rozhodnutí boskovické úřednice přehodnotí. „Panský dvůr jsme koupili v roce 2011 a od té doby usilujeme o jeho rekonstrukci. Z původního nesouhlasu památkářů jsme se poučili. Začali jsme s nimi o všem detailně jednat. Objekt posuzovala i odborná komise složená z architektů a dalších odborníků. Stávající studii zpracoval architekt Jiří Soukup, který se zabývá historickými stavbami. Paní Dvořáková se ve svém názoru velmi plete," je si jistý Řehoř.

Podle Váchy se málokdy stává, že správní orgán, v tomto případě referentka Dvořáková, vydá rozhodnutí, které je v rozporu se stanoviskem Národního památkového ústavu. „Obvykle bývá správní orgán méně striktní než my," podotkl Vácha. Ostrost stanoviska jej překvapila. „Nebudu se pouštět do spekulací o tom, zda při rozhodování hrály roli jiné než památkové ohledy. V každém případě je ale část argumentů zavádějící. Především se to týká ochrany konstrukce střech. Od začátku bylo zřejmé, že v případě dlouhodobě nevyužívaného Panského dvora nelze předpokládat jeho návrat k původní funkci," upřesnil Vácha.

Že komplex budov nyní nelze opravit, mrzí místostarostku města Jaromíru Vítkovou. „Tak obrovské prostory by si zasloužily rekonstrukci. Kladu si otázku, kam až má sahat památková péče, když tak významná památka našeho města musí dál chátrat? Samospráva v této věci není kompetentní, to je věc státní správy. Určitě to není tak, že město chce panu Řehořovi škodit. Poskytli jsme mu i dotace," uvedla Vítková.