Kudy vede nejkratší cesta na Macochu? Odkud je to nejblíže do Punkevních jeskyní? A kde se vlastně vstupuje do Moravského krasu? Před rokem získalo Blansko ochrannou známku Brána do Moravského krasu. A dodnes se s tím některé obce nesmířily.

„Co si pomatuji, tak ve Křtinách se odjakživa říkalo, že jsou bránou do Moravského krasu. Když jsme však toto označení uvedli do textu, který jsme o městečku napsali na nový turistický portál Blanensko.cz, byli jsme upozorněni, že je použít nesmíme. A důvod? Nechala si je pro sebe patentovat blanenská radnice,“ vyprávěl o nepříjemném překvapení zastupitel Křtin Petr Švenda.

Do žádného boje s Blanskem se Křtinští nepustili a označení z textu prostě vymazali. „Bran do Moravského krasu může být spousta, z každé strany třeba jiná obec. Ať si v Blansku říkají, co chtějí, je jen škoda, že to zakazují ostatním,“ namítl Švenda.

Podle Úřadu průmyslového vlastnictví, na kterém o ochrannou známku Brána Moravského krasu Blanenští v roce 2009 požádali a který ji městu o rok později udělil, by stejně asi Křtinští neměli šanci. „Známka je platná na deset let například pro různé filmy, papírové výrobky, hry, učební pomůcky, fotografie, propagační či reklamní materiály. Pokud se tak pomocí tohoto označení propagují jiné obce, můžou tím porušit patent Blanska,“ vysvětlila ředitelka odboru ochranných známek Iva Koutná.

Podle ní však záleží hlavně na Blansku, co ostatním obcím dovolí. „Blanenští sami musí sledovat, jestli značku Brána Moravského krasu nezneužívají třeba jiné obce. Pak jim to můžou buď povolit nebo tomu zabránit a to třeba i soudně. Nedá se však obecně říct, na co mají a nemají právo. To se musí posuzovat případ od případu,“ dodala Koutná.

Za severní bránu do Moravského krasu se už od začátku minulého století považují Ráječtí. Ani oni se s Blanskem do boje pouštět nehodlají. Vsadili totiž na označení Rájce-Jestřebí jako města kamélií a jiřin. „Rivalita vede zase jen k další přestřelce a nikomu by to nepomohlo. Ale postoj Blanska nás mrzí,“ podotkl starosta Rájce Pavel Perout.

Podle něj nejde jen o označení Brána do Moravského krasu, ale o celkový přístup Blanenských k turismu. „Blansko má díky své velikosti možnost koncentrovat turistický ruch na území Moravského krasu, sdružovat ostatní obce a tím jim i pomáhat, jak to dělají například Boskovice. Ale Blansko si hrabe jen na vlastním písečku, spolupráci odmítá a obce se tak musí propagovat samy,“ namítl rájecký starosta.

Myšlenku severní brány do Moravského krasu chtějí v Rájci nepřímo propagovat dál. Toto označení by ale podle nich měl mít spíš Sloup. „My jsme takové předměstí. Skutečná brána do krasu je Sloup, ten by si toto označení zasloužil,“ dodal Perout.

Sloup si však podle jeho vedení nic takového patentovat nepotřebuje. „Ať si každý píše, co chce. My jsme, i když ne přímo bránou, takovou brankou přirozeně. Když jedou turisté z Boskovic, přijedou přímo k nám. Označení si proto patentovat ani nemusíme,“ poukázal starosta Sloupu Josef Mikulášek.

Také podle vedení Blanska by mohlo být bran do Moravského krasu víc. „Na to, co je bránou do Moravského krasu, může být víc názorů. Byla jen otázka času, kdo to využije jako první,“ řekl starosta Blanska Lubomír Toufar. Podle něj samotná značka na zvýšení turistického ruchu nestačí. „Sice ji uvádíme v propagačních materiálech, ale museli jsme udělat ještě další kroky. Například spustit web blanensko.cz nebo zavést Krasobus,“ poukázal starosta.