Nepřipraveného návštěvníka možná při návštěvě festivalu jako první uhodí do očí počet pobíhajících dětí, včetně těch úplně nejmenších. „Do Boskovic jezdím už sedm let, protože zdejší festival považuji za nejlepší na Jižní Moravě. Před dvěma lety se mi narodila dcera a hned, jak to bylo trochu možné, jsem ji začala brát všude s sebou. Takže i sem. Přijela jsem sice jen na jeden den, ale to nevadí. Spokojené jsme obě," prohlašuje Jitka Nečasová z Brna.

Podle koordinátora festivalu Čestmíra Huňáta se podobný přístup stal v Boskovicích tradicí. „Jsme teprve za polovinou, ale už teď jsem spokojený. Těší mě hlavně to, že sem jezdí noví a noví hosté, včetně například nastávajících maminek. Některé z nich náš navštěvovaly ještě jako svobodné dívky. To podle mě svědčí především o tom, že se u nás cítí v naprostém bezpečí," upozorňuje organizátor v sobotu odpoledne.

To, že se na festival lidé rádi vrací, už bere jako samozřejmost. „Některé z nich potkávám pravidelně každý rok. To je podle mě ta pravá známka kvality. Ale musím se přiznat, že ne všechny lidi, kteří mě s úsměvem zdraví, poznávám," červená se Huňát.

Výstavy, přednášky, filmy v kině Panorama, hudba v Panském dvoře, letním kině nebo ve Skleníku a divadlo třeba na hradě. To je jen stručný nástin možností, které na festivalové hosty čekají. Ta posledně jmenovaná se může stát i mírně adrenalinovým zážitkem. Na hrad totiž vede cesta do velmi prudkého kopce.

Divadlo na kopci

Výrazy ve tvářích některých diváků svědčí o nemalé námaze, kterou museli při cestě za lákavým divadelním zážitkem vynaložit. „Být to ještě o pár metrů dál, tak sem snad nedolezu. Samotného by mě vlastně ani nenapadlo něco podobného absolvovat, ale přítelkyně sem chtěla za každou cenu jít. A jak je vidět, fyzičku jí můžu jedině závidět," bodře vypráví Petr Králík z Blanska.

Rozhodně se však nedá říct, že by kopec lidi od návštěvy hradu dokázal odradit. Například vystoupení norského Zirk Mir sleduje doslova hlava na hlavě. Dívkám menšího vzrůstu proto nezbývá než čekat, zda se náhodou neuvolní místo, ze kterého lépe uvidí.

Kromě Norů zavítali do Boskovic i umělci z Německa, Polska, Maďarska nebo Izraele. Mezinárodní však je i skladba samotných návštěvníků. „Letos jsme si s manželkou řekli, že se kromě tradičních Karlových Varů zajedeme podívat i na nějaký jiný český festival. Boskovice zvítězily i proto, že to sem nemáme moc daleko. Přijeli jsme včera a zatím jsme se snad ani nezastavili," svěřuje se Slovák Ján Ribavý.

K festivalům patří i nabídka různých druhů občerstvení. Letošním hitem se v Boskovicích stala pražená kukuřice se škvarky. „V tom vedru to není žádná sláva, ale aspoň si vydělám nějakou tu korunu. A líbí se mi, že nikdo nikam nespěchá a za zády mi navíc hraje muzika," popisuje Lenka Žáčková. A dvakrát při tom použije slovo pohoda.