Před Jídelnou pod Chlumem v Bořitově na Blanensku se ve čtvrtek krátce po jedenácté dopoledne odehrávají neskutečné manévry.
Podle místních je tu narváno v pracovní dny běžně, ale tentokrát je to něco speciálního. „Plno tu bývá v týdnu vždycky. Vaří perfektně, mají dobré ceny a lidé na to slyší. Chodí sem pro jídlo spousta starších lidí, místní i strávníci ze širokého okolí. Dnes ale navíc udělali akci s retro cenami a je tu hotový blázinec,“ usmívá se jedna z místních žen Jana Křenková.
Jak dodává, hned si vzpomněla, jak si před desítkami let dávali s přáteli kávu v jednom brněnském hotelu za pár korun a cítili se světově. „Já si dnes vzala s sebou nudle s mákem, gulášovou polévku a plněné knedlíky se zelím a cibulkou. S těmi bych se doma nedělala. Porce jsou super, není to ošizené, jak by si někdo mohl třeba myslet vzhledem k té dnešní speciální ceně," vysvětluje.

Z jídelního lístku u vchodu se příchozí dočtou, že si dnes dají polévku za necelou pětikorunu a třeba takový hovězí guláš s knedlíkem za čtrnáct devadesát. Smažený kuřecí řízek s bramborovým salátem je pak ještě o dvě koruny levnější. „Já si dal místo polévky tlačenku, hovězí a nealkoholické pivo. Platil jsem necelých padesát korun. Pecka,“ směje se u silnice před jídelnou jeden z hostů, který se přestavil jako Víťa.
Jeho parťák Honza to při pohledu na frontu z jídelny až ke schodům vzdal. „Obědvám tu pravidelně. Vaří super a je to rychlovka. Dneska je tu ale neskutečně narváno a nemůžu tak dlouho čekat,“ hlásí při nastupování do dodávky muž.
S prázdnou naopak před čtvrtečním polednem z bořitovské jídelny neodchází manželé Tomáš a Jana Bačovští. Domů si nesou gulášovou polévku a řízky s bramborovým salátem. Na kase zaplatili asi pětatřicet korun. „O akci jsme se dozvěděli na sociální síti a přišli vyzkoušet, jak tu vaří. Zatím jsme sem nechodili, ale teď už asi někdy zajdu. Pracuji totiž z domu a občas se hodí, když člověk nemusí vařit,“ říká Jana Bačovská.
Speciální menu Bořitovští připravili k pátečnímu svátku 17. listopadu. „Mladší generace už zapomíná, co se tehdy dělo a v jaké době se za komunismu žilo. Snažili jsme se na jeden den přiblížit tehdejším cenám. Je v tom kus recese a také trošku reklama. Ale pozor, v žádném případě jsme nechtěli, aby to vyznělo, že dřív se žilo levněji a lépe než dnes. Pojali jsme to hlavně jako poděkování našim stálým zákazníkům, kteří k nám chodí ve velkém,“ říká šéf jídelny Tomáš Řídký.

Retro ceny platí jen jeden den a pro jeden oběd. Pokud někdo chce nášup, už si pak jídlo musí vynásobit deseti. „Snažili jsme se na menu dát nejoblíbenější jídla a také klasiky, které vařily kuchařky v jídelnách i v minulosti. Top v oblíbenosti je asi hovězí guláš, katův šleh, játra na cibulce nebo řízek. Dnes máme i nudle s mákem, lečo nebo houbového kubu. Z polévek pak dlouhodobě vedou hovězí vývar, gulášovka a dršťková,“ dodává Řídký.
Fotoaparáty na mobilních telefonech cvakají jako o život. „Co to je? To mají nějakou chybu v desetinné čárce, ne. Uvidíme na pokladně,“ diví se jeden z příchozích. Fronta se z jídelny táhne opravdu až na chodbu a schody. Před vstupem jsou na parapetu pod jídelním lístkem pěkně naživo vystavená jídla, která dnes Tomáš Řídký a parta jeho kolegů servírují. Mají se co otáčet. „Vývar a guláš? Devatenáct korun, prosím. A nechte si chutnat,“ usmívá se na hosty paní za pokladnou.

Na výstavce už krátce před půl dvanáctou chybí jedno z jídel. Po čem se zaprášilo nejdřív? Je to vzpomínaná klasika, smažený řízek se salátem. Domů si ho odnáší místní důchodkyně Marie Procházková. „Ano, je to tak. Nesu si domů řízek z výstavy,“ směje se dobře naladěná a vyparáděná žena. „Nevadí, že je studený, doma si ho přihřeju. Měla jsem na něj s brambory strašnou chuť, tak jsem obsluhu přemluvila, aby mi dala poslední kousek. I s polévkou jsem platila sedmnáct korun. Neskutečné. Obědy beru odtud nebo ze školy. Vaří tu fantasticky a jsem nadmíru spokojená,“ loučí se žena.