Vedoucí blanenského exekutorského úřadu Daniel Týč se zabývá různými druhy pohledávek, například i těmi zdravotních pojišťoven. V rozhovoru pro Blanenský Deník říká, že nových dlužníků výrazně nepřibylo. Spíše se dál zadlužují známé „firmy“. Popisuje mimo jiné i tradiční finty těch, kteří se snaží vyhnout exekuci, i moderní metody exekutorských úřadů.

Lidé nakupují stále více na dluh. Máte také nárůst exekucí?
My jsme menší až střední úřad, nějaký nárůst je, ale ne dramatický. Velký nárůst byl předloni a loni. Letos nepozoruji žádnou velkou změnu, situace se stabilizovala. Spíše jde o to, že se tady jména dlužníků notoricky opakují, těch nových mnoho nemáme.

Kde je situace nejhorší?
Liší se to město od města. V okrese Blansko je jednoznačně nejhorší Adamov.

Jaká je úspěšnost jednotlivých exekucí?
Jak postupuje čas, přibývají dluhy známých firem. To znamená, že úspěšnost u lidí, kteří dluží na víc místech klesá. Prodá se jim auto, dům, a pak už se bere třeba jenom ze mzdy. Oni potom už často ani nechodí do práce a snaží se dělat načerno.

Co jim potom ještě můžete vzít?
Dají se zabavovat finanční prostředky z účtu, popřípadě z výplat nebo financí, které má při sobě. Obecný trend je ten, že se ustupuje od zabavování elektroniky nebo různých věcí. Odvoz stojí nemalé prostředky a třeba ceny elektroniky jdou výrazně dolů. Nevyplatilo by se nám to.

Jaké používají dlužníci finty na to, aby se s vámi nemuseli setkat?
Trvá masivní trend přehlašování místa bydliště na obecní úřady. Ale je to spíš pověra. Pomůže to někomu, kdo bydlí tři sta kilometrů ode mě. V ostatních případech zjistíme docela snadno, kde ve skutečnosti žije. Další nevýhoda pro toho, kdo není k nalezení, je ta, že mu soud může ustanovit opatrovníka, který za něj přebírá poštu. Pak se třeba diví, že rozhodnutí nabývají soudní moci. Hodně lidí také pracuje v zahraničí. Někteří se pak snaží z výdělku dluhy hradit.

To přece nemůžete prokázat, kde dotyčný bydlí…
Není tak těžké to zjistit. Exekuci můžeme provést tam, kde se dlužník zdržuje. To znamená, že přehlášení nepomůže. Pokud někdo bydlí třeba u přítelkyně, rozhodně se exekutora nezbaví.

A tam zabavíte věci jeho přítelkyně?
Tam věci zaevidujeme a pokud se později prokáže, že patří někomu jinému, pak je samozřejmě zabavit nesmíme. Ale říkám, náklady na odvoz jsou velké a věci už často nemají takovou hodnotu. Tady už pominul boj o nějakou starou televizi, už jsme někde jinde.

Čili přetahování se o kusy nábytku už bude navždy pouze scéna z filmů?
Obecně platí, že zaměření na movité věci není hospodárné. Výjimkou je, když věřitel zaplatí náklady na exekuci a trvá na tom, aby dlužník pocítil exekuci na vlastní kůži.

Zmínil jste, že si lidé často vydělávají na dluhy v cizině. Tyhle příjmy nejsou pod kontrolou?
Toto je otázka spíš pro finanční úřad. Pokud on mně řekne, že peníze od lidí dostal, já po jejich původu pátrat nemůžu.

Změnila se nějak reakce lidí, když je navštívíte?
Reakce lidí je různá. Od smíření až po agresi. Řekl bych, že lidi se už trochu poučili. Ty známé firmy už vědí, o co jde.

Vy sám asi exekuci neprovádíte…
Jezdil jsem první tři roky, teď už jen občas. Jako exekutor musím být přítomen u vyklízení.

Už vás někdo napadl?
To se nám stalo několikrát. My už máme také jednoho odsouzeného za napadení exekutora. Naštěstí to bylo vždy beze zbraně.

Ovšem exekutoři jsou určitě statní chlapi…
Vykonavatelé musí být samozřejmě i fyzicky dobře vybavení a připraveni pro tuto práci.