„Původně jsem myslel, že je to ondatra, ale podle placatého ocasu jsem bezpečně poznal bobra. Dost mě to překvapilo,“ vzpomněl na svůj zážitek Jan Novotný z Blanska.

Ještě před nedávnem by bylo setkání s tímto mohutným býložravcem na Blanensku velmi nepravděpodobné. Jenže v blízkosti řeky Svitavy nyní prokazatelně žije bobrů už několik. Jejich přesný počet se však dá jen odhadovat. Zoologové totiž populaci bobra podrobně sledují jen v lokalitách evropského významu.

Přibývající bobři v okolí řek však mohou znamenat problémy. Nahlodanými kmeny zvířata ucpávají koryta řek a ničí stromy. Například v oblasti Lednicko-valtického areálu na řece Dyji a v okolí Břeclavi napáchají ročně mnohamilionové škody. Na Blanensku jsou zatím škody po bobřích řezácích poměrně malé. Přesto pracovníci Povodí Moravy ohlodané kmeny odstraňují často. „Na Svitavě není moc hrází, ve kterých by si bobři hloubili nory, a tak by je poškodili. Ale ohlodaných kmenů je zde dost. Pokud strom spadne do říčního koryta a hrozí nebezpečí vzdutí vodní hladiny, snažíme se ho co nejrychleji odstranit. Kontroly břehů Svitavy děláme každý měsíc,“ řekla Veronika Hrdá z Povodí Moravy.

Podle ní práci vodohospodářů komplikuje fakt, že bobr je chráněný živočich. „Při odstraňování škod si musíme dát pozor, abychom nezasáhli do biotopu bobra. Potřebujeme získat výjimky od příslušných úřadů. Tím se samozřejmě odstraňování následků škod prodlužuje,“ dodala Hrdá.

Rybáři s bobry na řece Svitavě zatím nemají problém. „Okousané a padlé stromy od bobrů jsem viděl. Vodohospodáři z nich radost určitě nemají. Bobr je však býložravec, takže nám rybí osádku nedecimuje. To takoví kormoráni, volavky a také norci jsou něco jiného. Právě norci nám zřejmě požrali pstruhy v Býkovce. Lidé je tam viděli. Každý rok jsme v Býkovce vylovili dvanáct set třináct set pstruhů. Letos jen dvě stě,“ řekl hospodář blanenské rybářské organizace Miroslav Odehnal.

Pahýly u Ráječka

Na ohlodané stromy mohou lidé narazit u řeky v úseku mezi Ráječkem a Rájcem-Jestřebí a také mezi Letovicemi a Stvolovou. Právě poblíž Letovic se bobři podle místních usadili již před několika lety a je jich stále víc. „U Letovic se bobři objevili poprvé asi před osmi lety a přibývá jich. Povodí Moravy poškozené stromy pokácelo a odklidilo, že by okolí řeky Svitavy bobři nějakým zásadním způsobem ničili, si ale nemyslím,“ řekl Luděk Elbl z odboru životního prostředí letovické radnice.

Podle Vlastimila Kostkana z katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci se bobři do menších řek dostávají z povodí řeky Moravy. „Bobři postupně migrují proti proudu do menších přítoků a obsazují vhodná teritoria. Jejich odrostlejší mláďata pak opět míří po proudu výš. Živí se bylinami a okusují mladé stromky v blízkosti vodních toků. Živí se také lýkem ze stromů. Nejvíce jich ohlodají na přelomu podzimu a zimy, kdy už nemají jinou potravu,“ uvedl Kostkan s tím, že bobr je výborný plavec, který hravě překoná mnohakilometrové vzdálenosti. Nejvíc aktivní jsou bobři za úsvitu a při západu slunce. „Tehdy na ně rybáři u vody mohou narazit. Ale bobři jsou velmi plaší,“ dodal Kostkan.