Podle člena ekologické poradny Ponikva Libora Kotouče představují listí a tráva z městských ploch problém. Hromadí se totiž. „Odpad uložený na skládce se zahřívá a tím se z něj uvolňuje metan, což je skleníkový plyn. Při kompostování se udržuje stabilní nižší teplota, což uvolnění metanu zamezí,“ vysvětlil Kotouč, proč je šetrná k životnímu prostředí.
Kompostárna by měla stát u čističky odpadních vod na starém Blansku. Tento pozemek již město zakoupilo a je už zpracovaná i dokumentace pro stavební povolení.
Jak sdělil místostarosta Blanska Jindřich Král, kompostárna by měla stát kolem dvaceti milionů korun. Dotace z Evropské unie by mohly tuto částku zaplatit z osmdesáti pěti procent. „Ročně máme asi osm set tun zeleného odpadu. Pokud v Bruselu schválí dotace, příští rok se nachystáme k realizaci,“ informoval Král.
Stanislav Navrkal z opoziční komunistické strany růžově získání peněz z Evropské unie nevidí. „Všechny obce a města mají zpracované projekty, ale evropské fondy přece nejsou bezedné. Pokud Blansko tyto peníze nedostane, nebude si moct kompostárnu dovolit,“ obává se Navrkal, pro kterého byla kompostárna v Blansku novinkou.


Kdo bude zařízení provozovat, není jasné. „Možností je několik, kompostárnu mohou mít pronajatou třeba technické služby,“ řekl Král.
V Boskovicích už kompostárna bude mít za sebou dva roky zkušebního provozu. „Jediným problémem, který není dosud ze strany státu vyřešený, je, aby kompost bylo možné použít i na půdu využívanou k pěstování zemědělských plodin,“ sdělila místostarostka Boskovic Jaromíra Vítková. Podle ní se nyní kompost využívá k rekultivaci skládky a zakládání zeleně.