Málokdo ví, že parafín, látka, která se dodnes používá pro výrobu svíček, ale i v kosmetice či lázeňství, byl objeven v Blansku. Zasloužil se o to pro většinu tamních lidí naprosto neznámý (1788 – 1869). Jeho život byl přitom s Blanenskem a Moravským krasem spjat po dobu téměř dvaceti let.

Nedostatečnou pozornost chtělo už delší dobu blanenské muzeum Reichenbachovi vynahradit. Ale až letos se k tomu naskytla jedinečná příležitost. „Při nedávné rozsáhlé rekonstrukci jsme pod nádvořím odhalili tenkou zeď a za ní dva malé sklepní prostory propojené chodbičkou,“ vysvětlila ředitelka muzea Eva Nečasová s tím, že jejich existenci tušili, nevěděli však, kde se nacházejí.

Muzeum má už teď jasnou představu, k čemu budou nově objevené místnosti, do kterých vedou schody přímo ze zámeckého nádvoří, sloužit. „Rádi bychom je na jaře opravili a vytvořili v nich improvizovanou fiktivní Reichenbachovu laboratoř s dobovým zařízením a pomůckami, jež používali tehdejší chemikové a alchymisté,“ plánuje Eva Nečasová. Podle ní nadaný vědec na zámku skutečně žil.

Aktivitu muzea vítají i blanenští radní. „Mohla by vzniknout atraktivní ojedinělá expozice, věnovaná člověku, který si to zaslouží, a jež nikde jinde není,“ míní starostka Blanska Jaroslava Králová.

Propagoval Blansko v celé monarchii

Karla Ludvíka přivedl do Blanska starohrabě František Hugo Salm a ustanovil ho správcem rodinných železáren. Vzdělaný doktor filosofie a práv, odborník na přírodní vědy a zejména talentovaný chemik byl také výborným organizátorem a obchodníkem. Salmovy závody značně zvelebil, zavedl v nich nejmodernější metody a tím oddlužil celý podnik. „Jeho výrobky vyhrály dokonce dvakrát po sobě zlatou medaili na celorakouské výstavě ve Vídni,“ zdůraznila Eva Nečasová způsob, jakým propagoval město v celé monarchii.

Největší objev se mu však povedl, když se věnoval destilaci dřeva. Právě tehdy se natrvalo zapsal do dějin nejen Blanska, neboť se mu jako prvnímu podařilo extrahovat parafín. Ten se získává úpravou ropy a dodnes se používá jako základ svíček, ale i v lázeňství, kosmetice, k impregnaci dřeva nebo k výrobě krémů a vosků. „Do té doby se svítilo buď svíčkami ze včelího vosku, kterých bylo málo, nebo lojovými, které zase příliš čadily,“ vysvětlila Eva Nečasová převratnost objevu.

Reichenbach stojí dokonce i za vynálezem pittakalu, prvním na světě uměle připraveným barvivem, které se v Blansku začalo vyrábět jako náhrada za dovážené indigo. „Tím předešel téměř o pětadvacet let podobný Perkinův objev v Anglii,“ napsal už dříve pro chemické listy Adolf G. Pokorný.
Reichenbachovo jméno je spojeno také s výstavbou cukrovaru v Rájci, tehdy považovaného za největší a nejmodernější v Evropě.

Po smrti starohraběte Salma se vědec vrátil zpět do Rakouska, kde se nadále věnoval svým bádáním a u nás se na něj pomalu zapomnělo. To by nyní muzeum rádo změnilo. „Je to člověk, jenž pro město a pro rozvoj průmyslu udělal hrozně moc. Vždyť i ČKD později vzniklo na základech podniků, které on založil,“ zdůraznila Eva Nečasová.