Jen to zázemí je strašidelné. Zanedlouho to bude patnáct let, kdy město nechalo přehradu odbahnit a upravit břehy. Vybudovalo také nové dětské hřiště, ale v hojně navštěvované lokalitě je však pořád řada míst, kde se doslova zastavil čas.

Jako například kiosek s toaletami poblíž zmíněného hřiště. „Na Palavu chodí v sezoně opravdu hodně lidí. Je to kus zeleně s vodou blízko centra. Na to, kolik tam chodím v sezoně lidí je tam ale doslova strašidelné zázemí. Hlavě toalety, to je opravdu hrůza,“ řekl Deníku jeden z návštěvníků Lukáš Malý.

K blanenské přehradě zavítá několikrát za rok a proto ho velmi potěšila zpráva, že blanenská radnice letos investuje do nového občerstvení i toalet. V podobném duchu reagovali i další oslovení návštěvníci, kteří úpravu zázemí vnímají jako dobrou investici.

„Palava je nádherné místo a Blanenští ho mají doslova za rohem. Jezdí sem i spousta přespolních. Připadne mi ale, že je pořád jaksi na okraji zájmu. Přitom je to místo s obrovským potenciálem. A nejen pro rodiny s dětmi. Co by za takovou lokalitu v jiných městech dali. Myslím si, že si už konečně zaslouží změnu. Kvalitní zázemí i co se týká případně pořádání kulturních akcí,“ poznamenal další z místních, který si nepřál zveřejnit jméno. Redakce ho zná.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

Jak už Deník nedávno informoval, právě poblíž dětského hřiště letos vznikne modulová stavba, která nahradí původní, desítky let staré občerstvení s toaletami. Na tomto místě se počítá také s několika cykloboxy. Zakázka bude v režii stejné firmy, která v centru Blanska instalovala kavárnu na prostranství po zbouraném hotelu Dukla. „Demolice stávajícího objektu, nové inženýrské sítě a vybudování nového objektu přijdou na necelých 10 milionů korun,“ informovala blanenský starosta Jiří Crha s tím, že druhý zájemce v pořadí nabídl cenu o téměř 2,5 milionu vyšší.

Fasáda bude obložená modřínem a prostory budou vytápět elektrické přímotopy. Životnost se předpokládá na více než dvacet let. Další místní zajímalo, zda bude město nějak řešit kvalitu vody, která už později v teplým měsících často nebývá valná. Jiným plavcům to nevadí. „Rekreační oblast Palava je od roku 2010 odbahněná a od té doby stav vody monitoruje krajská hygienická stanice. Voda ve vodní nádrži se chemicky neupravuje,“ reagovali zástupci města. Odbahnění tehdy stálo kolem deseti milionů korun.

Sjezdovky na Blanensku drtí obleva. Provozovatelé vyhlížejí mráz. Na snímku  ski areál v Olešnici.
VIDEO: Boj o každý metr sněhu. Sjezdovky na Blanensku drtí obleva, vyhlíží mráz

Další úpravy Palavy na sebe nenechají podle blanenských úředníků dlouho čekat. Aktuálně se dokončuje projekt, který počítá s rekonstrukcí veřejného osvětlení, úpravou komunikací i břehů, doplněním zeleně a vytvořením nových odpočinkových zón s možností posezení poblíž vodní hladiny. „Oblast by měly doplnit také veřejné grily, vodní prvky, molo nebo skluzavky. Konkrétní práce budou rozdělené do etap, záležet bude na tom, na co se městu podaří získat dotace,“ informovala mluvčí blanenské radnice Pavla Komárková.

Jiní návštěvníci by v této části města uvítali také rekonstrukci zchátralého minigolfového areálu nebo starého komplexu budov, kde je nyní v pronájmu restaurace Myslivna. Ten však není v majetku města a zub času už na něm také notně zahlodal. „Škoda, že to nezmění majitele a nevybuduje se tam něco jiného. Třeba hotel s wellnes. Je to fantastické místo, za mě nejhezčí v Blansku. Takto se tam jen střídají v hospodě jen nájemci a celé to chátrá,“ řekl další z návštěvníků Palavy Jan Souček.

V Blansku postaví silničáři velkou halu na sůl. Díky navýšení kapacity skladovacích prostor až o čtyři tisíce tun očekávají značné úspory.
V Blansku postaví velkou halu na sůl. Silničáři od ní očekávají úspory

Na veřejnosti se už v nedávné minulosti také probíralo téma výstavby amfiteátru pro venkovní kulturní akce právě v rekreační oblasti Palava. Po svém loňském nástupu do funkce ho zmínil ředitel Kulturního střediska města Blanska Tomáš Mokrý. Regionální promotér, který několik let pořádal v blanenském zámeckém parku letní Morava park fest. „Absence venkovního zázemí je pro Blansko asi největší mínus. Velkým kapelám a organizátorům koncertů nemáme co nabídnout. Připravit zámecký park pro velkou akci je otázka více jak dvou set tisíc korun. Navíc má omezenou kapacitu. Proto není Blansko pro pořádání venkovních akcí atraktivní,“ uvedl tehdy Mokrý.

Zdroj: Deník/Jan Charvát

Z historie Palavy

  • Okolní ulice ucpané auty. U vody plno, hlava na hlavě. Několik tisíc lidí. Tranzistoráky, na dekách krásné ženy v plavkách a výtečná kuchyně v restauraci Myslivna. Tak vzpomínají pamětníci na slavnou éru blanenské nádrže Palava, kterou Blanenští vybudovali na potoce stejného jména. Otevřeli ji v červnu 1971. Než se dělníci pustili do stavby nádrže, byly v této části Blanska pole, zahrada, myslivna a kamenitá cesta.
  • Vodní dílo se stavělo v letech 1968 až 1971. Po dokončení byla největší hloubka v nádrži osm metrů a měla plochu 1,5 hektaru. Zadržovala bezmála půl milionu kubíků vody. Počítalo se s kapacitou tří tisíc návštěvníků. Stala se i rybářských revírem. „Přes značné obtíže se ještě před slavnostním otevřením podařilo získat lovné kapry, takže nádrž bude moci být využívána ke sportovnímu rybaření,“ stojí v kronice města Blanska.
  • Zdroj: Deník/Jan Charvát
    Ještě před dokončením pomohla už téměř hotová nádrž v srpnu 1970 zachytit přívaly vody. Po silné bouři se totiž nad ní mezi Těchovem a Obůrkou protrhla hráz rybníka. Po dokončení nádrže Palava nechybělo na břehu molo, skluzavky a skokanský můstek. Mělkou část dna vysypali dělníci oblázky a pískem, postavili převlékací boxy. Kolem vody vznikly také travnaté pláže a jedna písečná. Koncem sedmdesátých let tam přibyl ještě minigolf se zázemím a lyžařský vlek. V osmdesátých letech Blanenští odhadovali hodnotu díla na víc jak dvacet milionů korun československých.